Kontrolní hlášení ohrožuje povinnost mlčenlivosti. Jsou citlivá data v bezpečí?

Podnikatelé, kteří budou odevzdávat kontrolní hlášení měsíčně, jej musejí podat do 25. února. Jsou jejich data v bezpečí? „Kontrolní hlášení je nutné podat v elektronické podobě. Pokud někdo podá byť perfektní hlášení na papíře, čeká ho pokuta 2000 korun za to, že k podání došlo jinou formou, než přikazuje zákon. Všechna hlášení se budou shromažďovat v analytickém centru v Pardubicích. K datům bude mít přístup 30 pracovníků, kteří musí mít prověrku na stupeň důvěrné. Že by došlo k úniku dat přímo v Pardubicích, je velmi nepravděpodobné. Riziková je spíše elektronická komunikace mezi klientem a jeho účetní. V případě, že by se k této komunikaci někdo dostal, bude mít přehled o všech finančních transakcích a klientech daného podnikatele,“ upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Proti podávání kontrolního hlášení se ohradila i Česká advokátní komora. Neúspěšně.  Advokáti tak musí v rámci kontrolního hlášení uvádět detailní údaje o svých klientech. „Česká advokátní komora zejména upozornila na to, že kontrolní hlášení může pro advokáty znamenat ohrožení povinnosti mlčenlivosti, neboť se státu dává do rukou nástroj, jímž může sledovat platby mezi advokátem a jeho klientem, jejich četnost a frekvenci. Kontrolní hlášení tak významným způsobem snižují ochranu klienta proti zásahům státu, pokud jde o garanci jeho práv na právní pomoc,“ uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Povinnost dávat elektronicky finanční správě přehled všech vydaných i přijatých faktur budou mít všichni plátci DPH. „Kontrolní hlášení musí obsahovat všechny kontaktní údaje plátce, a to především identifikační číslo datové schránky plátce či jeho zástupce. Pokud nebude kompletně vyplněna hlavička formuláře, bude podání kontrolního hlášení považováno za neúčinné. V kontrolním hlášení je pak nutné uvádět zejména uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté platby, evidenční čísla daňových dokladů nebo DIČ odběratele. Právě podle něj je velmi snadné zjistit další podrobnosti, které by v případě úniku dat mohly sloužit konkurenci nebo dalšímu zneužití,“ varoval Jiří Hartmann.

Detailně musí být v kontrolním hlášení popsány všechny vystavené a přijaté daňové doklady s hodnotou nad 10 tisíc korun. „Doklady, které jsou pod 10 tisíc korun nebo jsou přijaty či poskytnuty od neplátců DPH, se uvádějí souhrnně jednou částkou za celý měsíc. Typickým příkladem jsou restaurace. Ty budou v kontrolním hlášení uvádět jen celkovou částku za celý měsíc. Opačná situace nastane, když se v restauraci bude konat firemní akce, na kterou zákazník vyžaduje daňový doklad. Tuto službu pak bude muset restaurace v kontrolním hlášení vykázat včetně celkové částky a DIČ odběratele,“ vysvětlila Blanka Štarmanová.

Podle odhadů tvoří daňové úniky kolem 80 miliard ročně, právě tomu by mělo kontrolní hlášení zabránit. To má sloužit finanční správě jako nástroj v boji proti rozsáhlým daňovým podvodům a tím pádem přinést i více peněz do státní kasy. „Kritici kontrolního hlášení se domnívají, že se pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří navzdory kontrolním hlášením před finanční správou uniknout. Opatření tak zasáhne především drobné podnikatele, pro které to bude znamenat další byrokratickou zátěž. Je pravděpodobné, že nárůst administrativy přiměje zejména drobné podnikatele dostat se pod hranici ročního obratu milion korun a tím se zbavit povinnosti být plátcem DPH,“ řekla Blanka Štarmanová.

Témata:  DPH,  ekonomika