České platy čeká výrazný růst. Průměrná mzda by už příští rok mohla dosáhnout hranice 50 tisíc korun, a do roku 2027 se vyšplhat až na 54 tisíc. Vyplývá to z nejnovějších odhadů ministerstva financí.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit džob. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle!
Eva Pavlová i její nástupkyně či nástupci v roli partnera prezidenta nebo prezidentky si mají z nuly výrazně polepšit. Na stole totiž leží návrh, který by jí a jejím následovnicím přiklepl měsíční náhrady ve výši 95 250 korun na reprezentační údaje. Už přišla i reakce z Pražského hradu.
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi.
České firmy a podnikatelé mají možnost získat zpět DPH, kterou zaplatili v rámci EU. O vracení za minulý rok lze ale zažádat pouze do 30. září, samotný proces navíc často vyžaduje znalost specifik jednotlivých států. Jak při podání žádosti postupovat a na co si dát pozor?
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem měsíce podle šéfa odborů Josefa Středuly naznačil, že platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o osm procent. Jak však nyní potvrdilo ministerstvo financí, zvýšení se omezí na pět procent, a to s výjimkou učitelů. Ministerstvo zároveň odmítlo, že by Stanjura slíbil vyšší navýšení, jak tvrdí Středula, a označilo to za nedorozumění.
Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.
„Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.
Vláda a odbory se nedohodly na plánovaném zvýšení platů státních úředníků, které mělo začít v září. Kabinet navrhoval zvýšení platů pouze malému počtu státních zaměstnanců, a to o tři až pět procent, což odbory považují za nedostatečné. Odbory obvinily vládu z nátlaku, že pokud neakceptují její návrh, nemusí k žádnému zvýšení platů od září 2024 vůbec dojít.
Odboráři a vláda se v úterý nedohodli na navýšení platů ve veřejném sektoru od září, a proto se zvažují další možnosti. Jednání budou pokračovat ve středu před zasedáním vlády, přičemž navýšení je pravděpodobně plánováno až na začátek příštího roku, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Informaci přinesl server Globe24.cz.
Přivýdělek z brigády může zlepšit finanční situaci, ale zároveň může přinést i daňové komplikace. Pro některé brigádníky znamená letní přivýdělek nutnost podat daňové přiznání za rok 2024.
Na jednání mezi vládou a odbory zatím nedošlo k dohodě o navýšení tarifních platů státních zaměstnanců o deset procent. O konečné podobě případného zvýšení, které by mohlo být realizováno v září, by se mohlo rozhodnout za týden. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že návrh bude pravděpodobně upraven v závislosti na možnostech jednotlivých resortů. Uvedl server Globe24.cz.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. Lidé se nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Začátek školního roku přináší rodičům značné finanční výdaje, jako jsou náklady na školní pomůcky, přezůvky a nové oblečení, které často vyžadují vyšší rozpočet. Rodiče však mohou tyto náklady zmírnit díky daňovému zvýhodnění na vyživované dítě, které zahrnuje slevu na dani a případně i daňový bonus.
Třem set šedesáti tisícům státních zaměstnanců svitla naděje na zlepšení platu o 10 % již od příštího měsíce, pokud většina vládních ministrů souhlasí s navrhovaným zvýšením tarifních platů. Tento krok však blokuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který tvrdí, že státní rezervy jsou téměř vyčerpány, přičemž přesnou částku zbývajících prostředků ministerstvo odmítá zveřejnit.
Zářijové zvýšení platů státním zaměstnancům, které navrhuje ministr práce Marian Jurečka, čelí výraznému odporu. Ministerstvo financí tento návrh odmítlo s tím, že rozpočtová rezerva je již vyčerpaná a prostředky chybí. Navrhované zvýšení, které by mohlo činit až 10 %, by stálo až 6,5 miliardy korun. Každý dodatečný výdaj by znamenal vyšší náklady na úroky z dluhu, což by státní rozpočet zatížilo ještě více.
Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.
V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona je včleněno i velké množství nových pravidel. Přinášíme stručný přehled nejvýznamnějších změn.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.
Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o osmdesát procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku, řada domácností se musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, jež loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.
Milióny majitelů nemovitostí, fyzické i právnické osoby, dostávají v tomto měsíci informace pro placení daně z nemovitých věcí včetně výměru daně na zdaňovací období roku 2024. Na nejvýznamnější změny, ke kterým v dani z nemovitostí došlo, a na způsoby, jak uplatnit případné výhrady k výměru daně, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner a vedoucí Sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR.
7. května 2025 14:38
6. května 2025 12:20
5. května 2025 11:19
4. května 2025 10:51
4. května 2025 10:39
3. května 2025 22:05
2. května 2025 9:57
2. května 2025 9:42
30. dubna 2025 12:50
30. dubna 2025 12:21
29. dubna 2025 13:20
29. dubna 2025 10:14
29. dubna 2025 9:34
29. dubna 2025 6:01
28. dubna 2025 12:40
25. dubna 2025 12:50
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu opět klesaly, tempo bylo ale ve srovnání s předchozím týdnem nižší. Benzin Natural 95 zlevnil o devět haléřů na průměrných 34,23 Kč/l. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
