Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.
Komentář Lukáše Kovandy: Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá.
Zaujatost vůči ženám je ve společnosti stejně zakořeněná jako před deseti lety a pokrok ve zrovnoprávňování se zastavil.
Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.
Pandemie způsobená koronavirem nepřinesla jen šesticifernou bilanci mrtvých, ale také celosvětovou "cunami" nenávisti, svalování viny a podněcování strachu. Tak v pátek situaci hodnotil generální tajemník OSN António Guterres, který hovořil o vzestupu proticizineckých nálad nebo antisemitských konspiračních teorií.
Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (dnes nad ránem SELČ) prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří.
OSN požádala účastníky konfliktu v Jemenu, aby zpřístupnili sklad obilí v přístavním městě Hudajdá. Jsou v něm tuny zásob schopných nasytit téměř čtyři miliony Jemenců, humanitární pracovníci se k nim ale kvůli komplikované situaci nemohou dostat. Hrozí, že obilí shnije, upozornil dnes zvláštní vyslanec OSN pro Jemen Martin Griffiths.
Mnozí vrcholní politici si podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna v ničem nezazdají s Islámským státem. S touto teroristickou organizací toho podle něj má hodně společného i Miloš Zeman.
18. září 2026 13:21
17. září 2026 17:47
17. září 2026 17:42
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
Zdroj: Marie Dvořáková
Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.
