Bytová krize v Německu. Berlín chce na pět let zmrazit nájemné

Senát Berlína, který je současně spolkovou zemí, bude 18. června hlasovat o zákonu, aby nově uzavřené nájemní smlouvy napříště neobsahovaly vyšší částky, než které obsahují smlouvy předešlé. Nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za "příliš vysoké", bude rovněž sníženo na stanovanou nejvyšší úroveň.

V Senátu, který je nejvyšším berlínským výkonným orgánem, má většinu levicová koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), strany Levice a Zelených. Pokud bude zákon schválen, má začít platit od ledna 2020.

Takzvané zastropování nájemného zákonem je prioritním projektem berlínské SPD a vychází vstříc iniciativám občanů, kteří kvůli stoupajícím cenám bydlení v německé metropoli opakovaně demonstrovali v ulicích. Podkladem plánu je sporná právní analýza, podle níž může zakázat zvyšování nájmů nejen spolková vláda, ale i jednotlivé země.

Podobné požadavky na stanovení stropu v nájemném se již objevily také v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Oproti Berlínu však tato města zatím nehodlají jít cestou zvláštního zákona.

Návrh ostře kritizuje Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je v Berlíně v opozici. "Trh s byty tím směřuje přímo k plánovanému hospodářství. Nájemné bude státem stanoveno, stát na ně bude dohlížet a pronajímatelé budou kriminalizováni," uvedl expert na bydlení frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak, podle nějž je navrhovaný zákon Berlínu coby spolkové zemi nepřísluší a je v rozporu s ústavou.

Po sjednocení Německa v roce 1990 se Berlín stal magnetem pro umělce, hudebníky a studenty, které do metropole lákaly podprůměrné ceny bydlení. Na 85 procent Berlíňanů dnes raději bydlí v nájmu než ve vlastní nemovitosti. V posledním desetiletí se ale ročně přistěhovalo do města 40.000 nových obyvatel, což zvedlo ceny nájmů více než dvojnásobně. Mnoho z jeho původních obyvatel si proto stěžuje, že má kvůli drahému bydlení potíže vyjít s penězi.