Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bytová krize v Německu. Berlín chce na pět let zmrazit nájemné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Vedení německého hlavního města Berlína plánuje řešit současnou bytovou krizi pětiletým zmrazením růstu cen bydlení a stanovením maximální výše nájemného. Radikální krok kritizuje opoziční CDU, která jej považuje za návrat plánovaného hospodářství, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Senát Berlína, který je současně spolkovou zemí, bude 18. června hlasovat o zákonu, aby nově uzavřené nájemní smlouvy napříště neobsahovaly vyšší částky, než které obsahují smlouvy předešlé. Nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za "příliš vysoké", bude rovněž sníženo na stanovanou nejvyšší úroveň.

V Senátu, který je nejvyšším berlínským výkonným orgánem, má většinu levicová koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), strany Levice a Zelených. Pokud bude zákon schválen, má začít platit od ledna 2020.

Takzvané zastropování nájemného zákonem je prioritním projektem berlínské SPD a vychází vstříc iniciativám občanů, kteří kvůli stoupajícím cenám bydlení v německé metropoli opakovaně demonstrovali v ulicích. Podkladem plánu je sporná právní analýza, podle níž může zakázat zvyšování nájmů nejen spolková vláda, ale i jednotlivé země.

Podobné požadavky na stanovení stropu v nájemném se již objevily také v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Oproti Berlínu však tato města zatím nehodlají jít cestou zvláštního zákona.

Návrh ostře kritizuje Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je v Berlíně v opozici. "Trh s byty tím směřuje přímo k plánovanému hospodářství. Nájemné bude státem stanoveno, stát na ně bude dohlížet a pronajímatelé budou kriminalizováni," uvedl expert na bydlení frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak, podle nějž je navrhovaný zákon Berlínu coby spolkové zemi nepřísluší a je v rozporu s ústavou.

Po sjednocení Německa v roce 1990 se Berlín stal magnetem pro umělce, hudebníky a studenty, které do metropole lákaly podprůměrné ceny bydlení. Na 85 procent Berlíňanů dnes raději bydlí v nájmu než ve vlastní nemovitosti. V posledním desetiletí se ale ročně přistěhovalo do města 40.000 nových obyvatel, což zvedlo ceny nájmů více než dvojnásobně. Mnoho z jeho původních obyvatel si proto stěžuje, že má kvůli drahému bydlení potíže vyjít s penězi.

Témata:  byty Německo bydlení EUR

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

10. listopadu 2025 11:50

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Města bez rodin. Nedostupné bydlení mění společnost

Vlastní byt býval cílem každé mladé rodiny. Dnes je realita jiná – ceny nemovitostí a náklady na hypotéky vylučují běžné domácnosti ze hry. Na trhu dominují bezdětné páry s dvěma nadprůměrnými příjmy, zatímco střední třída míří mimo centra měst. Tento posun má zásadní dopad nejen na dostupnost bydlení, ale i na podobu měst a celou společnost.