Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poškození nájemního bytu? Pronajímatel smí po nájemci požadovat sjednání pojištění

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jedna z nejčastějších obav pronajímatele týkající se nájmu bytu je strach, že během jeho trvání bude byt nebo nějaké vybavení poškozeno. Někteří pronajímatelé proto po nájemci požadují, aby si sjednal pojištění pro případné škody v bytě. Může pronajímatel sjednání pojištění vůbec požadovat? A jaký druh pojištění zvolit?

V některých nájemních smlouvách předkládaných nájemcům lze nalézt ustanovení, podle kterého je nájemce povinen sjednat si pojištění pro případné škody v nájemním bytě. „Domníváme se, že taková povinnost nájemci být uložena může, nejedná se totiž o nepřiměřenou povinnost, jelikož sjednání takového pojištění je i v zájmu nájemce,“ říká vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený a dodává: „Ovšem pronajímatel nemusí být ve výsledku s pojištěním sjednaným nájemcem spokojen, jelikož pojišťovny nabízí různé druhy a rozsah pojistné ochrany. Je tedy otázkou, zda není výhodnější, když pojistnou smlouvu uzavře přímo pronajímatel a zohlední náklady na ni ve výši nájemného.“

Pokud jde o pojištění nájemního bytu, připadají v úvahu tři druhy pojištění – domácnosti, nemovitosti a odpovědnosti. Pojištění domácnosti kryje škody na zařízení, jako jsou nábytek, koberce, elektronika, svítidla či věci osobní potřeby. Pojištění nemovitosti se vztahuje na věci pevně spojené s bytem, tedy například na dřevěnou podlahu, radiátory nebo dveřní zárubně. Někdy je však sporné, které položky spadají do pojištění domácnosti a které do pojištění nemovitosti, je tedy třeba pečlivě prostudovat pojistnou smlouvu a připojené pojistné podmínky. Sporná bývá například kuchyňská linka či vestavěné spotřebiče.

Pokud by pojištění zařizoval pronajímatel, může jej sjednat tak, že sám jako pojistník platí pojistné a nájemce je pojištěným, tedy tím, jehož škody jsou pojištěním kryty. Nebo může být pojištěným přímo pronajímatel, přičemž případně vzniklou škodu uhradí pojišťovna jemu. Pojištění lze sjednat i tak, že v pojistné smlouvě nebude uveden konkrétní nájemce, bude se tedy vztahovat na všechny případné budoucí nájemce bytu.

Třetí možnost představuje takzvaná pojistka na blbost, tedy pojištění občanské odpovědnosti konkrétní osoby. Ta se vztahuje na případy, kdy občan nechtěně způsobí škodu na cizím majetku nebo na zdraví – například rozbije skleněnou vitrínu v obchodě, někoho zraní na sjezdovce nebo jeho dítě shodí televizi na návštěvě. Zde je však nutné dávat velký pozor na to, zda se vůbec vztahuje na škody vzniklé v nájemním bytě, případně se zamyslet i nad tím, zda pojistný limit stačí na pokrytí možné škody. Některé pojišťovny nabízejí pojištění občanské odpovědnosti jako součást pojištění domácnosti.

U každé pojistné smlouvy je tedy třeba se pořádně podívat na pojistné podmínky. Především na výluky, tedy situace, které nejsou pojištěním kryty. Je jasné, že pojistka se nevztahuje na nájemcem úmyslně způsobenou škodu, tu je povinen uhradit sám. „Ovšem některé pojišťovny například pojistné plnění nevyplatí ani v případech takzvané hrubé nedbalosti, což jsou různě definované situace, na které se pojištění rovněž nevztahuje,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Témata:  bydlení nájmy pojišťovny dTest

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Novinky v nájemním právu: Jak se změní pravidla pro vyklizení bytu

Od poloviny roku 2025 má začít platit novela občanského soudního řádu, která přináší přínos pro pronajímatele. Nový institut rozkazu k vyklizení umožní nahradit klasickou žalobu v případech neoprávněného setrvání nájemce po skončení nájmu. Tato změna by měla usnadnit a zrychlit proces vystěhování neplatících či problematických nájemců, říká advokátka Kateřina Obertová z  advokátní kanceláře endors.