Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny bydlení? Nemovitosti jsou v Česku předražené!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ceny nemovitostí ve velkých městech, zejména pak v Praze, rostou, mluvou matematickou, nad všechny hranice. Dle nových dat developerských firem se průměrná cena nových pražských bytů dostala letos na dohled 100 tis. korun/m2; ceny starých bytů pak samozřejmě tento vývoj odrážejí.

Vážnost situace ilustruje i ČNB, která nedávno bankám nařídila utáhnout hypoteční kohoutky, které se v posledních letech otevřely naplno – zatímco v roce 2012 poskytly dle statistik ČNB české banky hypoteční úvěry (vč. refinancování) na nákup nemovitostí ve výši cca 170 mld., v roce 2017 pak ve výši bezmála 350 mld.

Nárůst cen v posledních třech letech má mnoho příčin, o kterých se mluví zeširoka – pomalá výstavba, pokračující čistá migrace, relativně slabá koruna podporující spekulativní poptávku ze zahraničí, bezbřehý optimismus domácností (viz historické minimum míry úspor), Airbnb, historicky bezprecedentně nízké sazby atd. V podstatě je to pro zájemce o bydlení dokonalá bouře.

Nejhorší však je, že s tím nikdo nic nedělá. Neříkám, že má stát začít stavět byty a rozdávat je (ta doba už je naštěstí pryč), ale pro začátek by stačilo, aby neházel pod nohy polena výstavbě a vyrovnal hrací pole.  Což znamená např. přísnou regulaci krátkodobých pronájmů pro komerční účely (kde počet hostů přesáhl v minulém roce milion), které způsobují nejenom negativní externality (pro obyvatele dotčených domů, pro zájemce o trvalé pražské bydlení), ale i nerovné hrací pole pro hoteliéry v klasických ubytovacích zařízeních.

Pouhé daně ani jedno z uvedeného nevyřeší. Proto je na místě zrychlit povolovací řízení – není přece normální, aby bylo v ČR vyřízení papírů dle výzkumu Světové banky u nás stejně problematické jako v Kongu, Kosovu či Keni.

Proč však vůbec trh bydlení řešit? Protože je to (na rozdíl od jiných) trh, jehož nefunkčnost / dysfunkčnost má znatelné dopady do dalších oblastí života. Kvalita bydlení a jeho stabilita (=dostupnost) jsou v akademické literatuře důležitými prediktory mentálního zdraví populace, různých socioekonomických charakteristik (jak dospělých, tak dětí) a v neposlední řadě důležitou determinantou rozhodnutí o množství potomků. V České republice, kde je afinita k vlastnickému bydlení velmi vysoká a vlastnictví nemovitosti k bydlení je integrální součástí mentality, jsou pak tyto efekty patrně silnější než jinde.

A není to tak, že není kde bydlet. Praha není Hong Kong. Je na čase, aby si to zodpovědní uvědomili, informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

Témata:  bydlení nemovitosti

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Města bez rodin. Nedostupné bydlení mění společnost

Vlastní byt býval cílem každé mladé rodiny. Dnes je realita jiná – ceny nemovitostí a náklady na hypotéky vylučují běžné domácnosti ze hry. Na trhu dominují bezdětné páry s dvěma nadprůměrnými příjmy, zatímco střední třída míří mimo centra měst. Tento posun má zásadní dopad nejen na dostupnost bydlení, ale i na podobu měst a celou společnost.