Rezervační poplatek nemovitosti. Jak postupovat, abyste nepřišli o peníze?

Rezervační smlouva se uzavírá s cílem rezervovat zájemci požadovanou nemovitost do doby, než bude sepsána kupní smlouva nebo smlouva o smlouvě budoucí a schválena hypotéka. Realitka přestane nabízet nemovitost dalším zájemcům, kupující se naopak zavazuje, že do sjednaného data uzavře kupní smlouvu. Aby však měl určitou záruku, že nemovitost nebude prodána někomu jinému, musí být smlouva uzavřena i s prodávajícím.

“V případě, že je smlouva uzavřena pouze mezi kupujícím a realitní kanceláří, v podstatě pozbývá svého smyslu. Z takové smlouvy nevyplývají žádné povinnosti pro prodávajícího, a ten může i nadále nemovitost prodat sám nebo s jinou realitkou. Dobrým řešením je trojstranná smlouva, kterou společně uzavře zájemce o nemovitost a její majitel, a realitní kancelář, která je vedlejším účastníkem této smlouvy,” uvádí advokát Ondřej Kolář.

Okem právníka

V praxi bývá rezervační smlouva nazývána různě - dohoda o rezervaci, blokovací dohoda, smlouva o složení blokovacího depozita. Vždy se však jedná o smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, tzn. že nejsou dány žádné zákonné náležitosti obsahu takové smlouvy.

Z rezervační smlouvy vyplývá pro kupujícího povinnost uhradit rezervační poplatek obvykle ve výši 3 - 10 % z kupní ceny reality. Ten je v podstatě pojistkou, že zájemce od koupě neupustí. “K uzavření smlouvy by se mělo přikročit až ve chvíli, kdy nic nebrání hladkému uzavření kupní smlouvy či smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud nedojde k naplnění podstaty rezervační smlouvy, tedy k samotnému převodu nemovitosti z majitele na zájemce, pak po něm realitka může požadovat smluvní pokutu, která bývá stanovena ve výši až 100 procent rezervačního poplatku,” říká Jan Boruta, zakladatel nezávislé služby FÉRmakléři.cz doporučující spolehlivé a kvalitní makléře.

“Jsou i tací, kteří si vědomě rezervují několik bytů zároveň a u různých realitek. Svým nezodpovědným jednáním tím blokují prodej všech těchto nemovitostí, což poškozuje jak prodávající, tak i makléře. Smluvní postihy jsou od toho, aby lidé lehkovážně nevstupovali do právních vztahů a dostáli svým závazkům. Smlouva by měla být vždy vyvážená pro všechny smluvní strany,” myslí si Lucie Tůmová, makléřka z realitní kanceláře dumrealit.cz. Zájemce proto musí počítat s tím, že pokud si koupi bytu bez vážných důvodů rozmyslí, o své peníze přijde.

Nevědomost neomlouvá

Může se také stát, že se zájemce rozhodne od nákupu odstoupit ze závažných důvodů. Například, že u nemovitosti zjistí špatný technický stav či finanční závazky, o kterých dříve nevěděl a za kterých není ochoten nemovitost koupit. Zájemce by si měl před podpisem rezervační smlouvy vždy vyjednat tzv. rozvazovací podmínky, tedy seznam situací, které není schopen ovlivnit a za kterých není ochoten kupní smlouvu podepsat. Pakliže takto učiní, může se ze smlouvy pro oprávněné důvody vyvázat a neplatit smluvní pokutu. Pokud nejsou tyto situace ošetřeny v rezervační smlouvě, zůstává na benevolenci makléře, zda poplatek za rezervaci vrátí.

Pozor na rezervační poplatek

Běžnou praxí je, že se rezervační poplatek skládá na speciální účet vedený realitní kanceláří. “Složení rezervačního depositu na účet realitní kanceláře je nejčastější způsob, který lze doporučit pouze v případě ověřené seriózní kanceláře. Jinak se kupující zbytečně vystavuje riziku ztráty zálohy,” říká Jan Boruta a zároveň dodává: “Nejbezpečnější variantou je složení rezervační zálohy do notářské či advokátní úschovy. Přestože jde o zdlouhavější proces, u složitějších případů nebo u dražších nemovitostí, se vyplatí uschovat peníze k třetí straně.”

Kupující by si měl v rezervační smlouvě ohlídat, že s rezervačním depositem bude nakládáno jako se zálohou na splátku kupní ceny nemovitosti, a ne jako s provizí makléře. Pokud si toto kupující neohlídá, může se stát, že makléř obdrží provize dvě. Od prodávajícího a také od kupujícího.

Mezi makléři se najdou také nepoctivci, kteří nemají skutečný zájem nemovitost prodat. Výjimečné nejsou ani případy, kdy se makléř chce obohatit o rezervační poplatek na úkor zájemce. Za tímto účelem záměrně oddaluje nebo znemožňuje prodej. “Například se na nás obrátil člověk, který složil makléři rezervační poplatek 70 000 korun. Od toho okamžiku s ním přestal makléř komunikovat, nebyl k zastižení a zájemci tak bylo znemožněno uzavřít kupní smlouvu. Klient poté zjistil, že makléř navíc uvedl i falešnou adresu kanceláře, a proto nebylo možno doručit ani žádost o odstoupení od smlouvy. Po uplynutí lhůty pro rezervaci makléř pánovi jednoduše sdělil, že včas neodstoupil od smlouvy, a proto nemá nárok požadovat své peníze nazpět,” dodává Jan Boruta.

Témata:  nemovitosti,  bydlení,  realitní makléři