Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysočina schválila třicetimilionový příspěvek zdravotnickým záchranářům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Zastupitelé Kraje Vysočina dnes schválili příspěvek 30 milionů korun pro krajskou zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Má sloužit na úhradu zvýšených mzdových nákladů. Úhradová vyhláška podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD) veškeré vyšší náklady nepokryla. Zjara letošního roku Kraj Vysočina už příspěvek ZZS, kterou zřizuje, zvýšil asi o 18 milionů na pokrytí ztráty z roku 2020.

Růst mzdových nákladů je důsledkem vládního nařízení, podle kterého se mzdové tarify zdravotníků letos zvýšily o deset procent, uvedla ředitelka ZZS Vladislava Filová. Provozní dotace, které podle ní zůstaly stejné jako v loňském roce, už ZZS k 31. červenci spotřebovala z 80 procent.

V ZZS pracuje přes 400 lidí. Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Provozovatelem letecké záchranné služby se od roku 2021 stala společnost DSA. Loni měli krajští záchranáři takřka 46.000 výjezdů, leteckých zásahů z toho bylo 442.

Schválený krajský příspěvek na provoz je asi 233 milionů korun, obrat ZZS je přibližně 450 milionů korun.

Témata:  Vysočina záchranná služba Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.