Komentář Lukáše Kovandy: Spojené státy opět vážně zvažují, zda usilovat o odstřižení Ruska od systému SWIFT. Ten představuje rozsáhlou mezinárodní síť pro zasílání platebních příkazů mezi tisícovkami bank, finančních institucí a firem, bez níž prakticky nelze uskutečňovat přeshraniční platby. V případě odstřižení Ruska tak vlastně není možné této zemi platit za její vývoz, včetně vývozu plynu a ropy. V důsledku tak odstřižení od SWIFT může znamenat přerušení dodávek ruského plynu do Evropy.
Zhruba 35 procent plynu, který se v Evropě spotřebovává, pochází právě z Ruska. Bezprostředně za něj není úplná náhrada. Muselo by dojít k navýšení dovozu zkapalněného plynu z USA nebo z Kataru a také ke znovuzprovoznění již odstavených jaderných nebo uhelných elektráren, jinak by Evropě hrozila dramatická inflační vlna a blackouty.
Odstřižení Ruska od SWIFT by ochromilo všechny evropské ekonomiky. Mezi nejtíživěji zasažené by patřila ta německá. Německo prochází revoluční přeměnou své energetiky – takzvanou Energiewende –, v jejímž rámci právě vypíná zdroje využívající fosilní paliva, zejména jaderné bloky a uhelné elektrárny. Tím ovšem citelně zvyšuje svoji závislost na ruském plynu. Proto se Německo – společně s Itálií, Maďarskem a Kyprem – staví proti odstřižení Ruska od SWIFT. Představuje tak tím pádem na Západě nejdůležitější oporu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Postoj právě hlavně Německa ale také vytváří tlak, který od prosazování odstřižení Ruska odrazuje také Spojené státy. Na druhou stranu, Británie, Nizozemsko nebo Kanada se nyní pro odstřižení už hlasitě vyslovují, stejně jako Česká republika.
Sama organizace SWIFT – která fakticky představuje družstvo spravované belgickou centrální bankou, které v Belgii také sídlí – se už nyní tolik nezdráhá jako ještě před pár dny nastolit otázku ruského odstřižení. Hlas samotné organizace SWIFT ale není rozhodující. Klíčový je vedle postoje USA také postoj EU. Spojené státy nemohou Rusko od SWIFT jednostranně odstřihnout, je totiž třeba, aby také EU jednomyslně zavedla příslušné sankce. Tomu však zatím brání zmíněné čtyři členské státy v čele s Německem coby nejsilnější ekonomikou EU.
Německo svůj odpor k odstřižení Ruska vysvětluje tak, že by se jednalo o technicky obtížný krok.
Proti odstřižení Ruska se však vyslovují také velké americké banky, tedy takzvaný Wall Street. Obávají se inflace, sblížení Ruska s Čínou, která rozvíjí svůj vlastní platební systém, a také snížení významu dolaru ve světě.
Ve skutečnosti se ale jak Německo, tak banky z Wall Street evidentně obávají hlavně vlastních ekonomických ztrát.
