Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rizika spojená s dluhopisy. Prospekt nic neznamená

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hysterie odstartovaná krachem dvou velkých emitentů dluhopisů nabírá na síle. Vždyť přece jejich dluhopisy byly sázkou na jistotu – měly přece prospekt! Jak si ale mnoho lidí neuvědomuje: prospekt nic neznamená. Jde jen o fakt, že dluhopis viděla centrální banka. A selhání společnosti Zoot a skupiny EMTC z dluhopisů nové české kampeličky nedělá už vůbec. Z více než dvou tisíc emisí jich je podle serveru nesplacene-dluhopisy.cz v Česku problémových jen kolem dvaceti.

Tyto cenné papíry jsou navíc lákavé nejen tím, že kupující přesně ví, na jaký konkrétní účel budou jím poskytnuté prostředky využity. Koupí se za ně nové stroje, rozšíří výroba nebo třeba vylepší distribuční síť. Firemní dluhopisy se navíc dají pořídit už za jednotky tisíc korun, garantují periodickou výplatu kuponu – měsíční, čtvrtletní nebo třeba roční. A nabízejí pevný, nepodezřelý úrok zpravidla 5–10 procent. Navíc se člověk nemusí starat o placení daně.

Korporátní dluhopisy obecně přinášejí spoustu výhod – od fixního úroku přes pravidelnou výplatu kuponu a snadnou dostupnost investice po nulové starosti s daněním. Přesto není možné ani v případě této investice uvažovat o bezstarostném snění. Investor musí vědět, že i u dluhopisů s prospektem je nutné zvážit klíčových deset rizik, která je mohou postihnout.

Rizika korporátních dluhopisů jdou shrnout do 10 bodů

1. „Je dobré si uvědomit, že každá investice znamená určitý risk. U korporátních dluhopisů vnímáme například riziko tržní,“ otevřel Jiří Helich v posledních týdnech často diskutované téma. Marketingový šéf ceskedluhopisy.cz naráží na fakt, že neexistuje žádný regulovaný trh s dluhopisy, a tak je jejich držitelé v případě potřeby postupují dál po vlastní ose. To přináší svá negativa, například vlastník nemusí najít kupce nebo prodá pod cenou. Na druhou stranu volná obchodovatelnost má i své klady. „Klidně se dají nabízet třeba na internetovém bazaru. Prakticky není rozdíl mezi tím, když se prodává staré auto nebo firemní dluhopis. Snad jen, že o změně vlastníka je nutné informovat emitenta, který potřebuje vědět, komu vyplácet kupon.“

2. S touto problematikou je spojena také nevýhoda v podobě nižší likvidity. „Držitel může – intuitivně nebo na základě vlastní analýzy – vypozorovat, že se trh proměňuje a je potřeba dluhopis prodat. Jenže vzhledem k relativně nízké likviditě se prodej nemusí stihnout včas,“ upozornil Jiří Helich.

3.–4. Další riziko představuje inflace. „Není to aktuálně úplně pravděpodobné, ale může se stát, že inflace může být vysoká a přesáhne fixní úrok z dluhopisu. Pak se pochopitelně stává investice nevýhodnou,“ přiblížil Jiří Helich a zmínil další riziko korporátních dluhopisů: „Tím je legislativní regulace, změna podmínek pro emitenty.“ Nutno podotknout, že inflace či legislativní regulace představují určitý risk de facto u všech cenných papírů, a tak se hodí je mít na paměti při zvažování jakékoliv investice.

5. Podobně obecně lze mluvit také o riziku ztráty investice. „A nemusí jít přímo o podvod. Na druhou stranu při neuváženém výběru, kdy si investor třeba vybere dluhopis jen na základě vysokého, neuvěřitelně přívětivého úroku, se klidně může stát, že opravdu někomu naletí. Jde tomu samozřejmě předcházet promyšlenou a neukvapenou volbou, při níž si investor zjistí o firmě i projektu klíčové informace,“ vysvětlil Jiří Helich.

6. Dalším rizikem je selhání emitenta, tedy provozní riziko, například v tom, že neodhadne, kam se bude jeho obor rozvíjet, nebo udělá ve svém podnikání nějakou jinou zásadní chybu. „I této nevýhodě se nakupující může částečně vyhnout. Jsou odvětví, kde nehrozí neočekávané změny, typicky třeba dřevařský průmysl. Nikdo každopádně neumí věštit budoucnost a je potřeba si říct, že každý podnikatel není Henry Ford. Byl průkopníkem, nahradil koně finančně dostupnými auty a ohromně na tom vydělal. Někdo jiný ale může trend ve svém oboru zaspat, případně udělat chybu při plánování a podobně,“ přidal Jiří Helich z ceskedluhopisy.cz.

7. K tomu se váže kreditní riziko. Spočívá ve vnějších vlivech na emitenta. Typicky v tom, že například zpomalí ekonomika, začne recese a bude to mít nepříjemný dopad na dané odvětví či plošně na celý trh.

8. Dále je vhodné počítat s rizikem předčasného splacení dluhopisu. „I to je nutné připomenout, byť mnozí kupující s tím patrně nebudou mít větší problém. Stane se, že se firmě daří nad očekávání, dluhopis předčasně splatí – jistinu dostanete zpátky dříve. Výnos tak bude nižší, než se plánovalo, a to poměrně k tomu, o kolik dní dříve byla emise dluhopisů splacena. Nevýhoda ale spočívá spíše v tom, že investor tak budete případně muset znovu vybírat, kam investovat, absolvovat to zdlouhavé kolečko znovu,“ podotkl Jiří Helich.

9. Deváté riziko je na první pohled největší. „Jde o riziko pozdní platby, které může spustit takzvané domino druhotné platební neschopnosti. To, že držiteli dluhopisu přijde o dva dny později platba, nemusí vůbec nic znamenat, automaticky nejde o chybu či nějaké komplikace u emitenta. A vlastníka, který čeká na kupon, to nemusí nijak ovlivnit. Jsou ovšem i tací, kteří mají na to, že dorazí kupon, navázané vlastní odchozí platby, a tak je dobré počítat i s tímto,“ popsal Jiří Helich.

10. „Posledním, desátým rizikem je pak samozřejmě kurzové riziko. Je možné investovat v jiné měně, než v jaké například dostává člověk výplatu. Jenže kurzy mezi měnami jsou proměnlivé, a tak se tím dá získat i ztratit,“ uzavřel Jiří Helich.

Témata:  dluhopisy finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trump náhle ustoupil od cel. Trhy zaskočil slabý dolar

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Ve středu odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.