Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inkasní agentura: Restrikce vytvořily novou skupinu dlužníků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Do řad neplatičů se dostávají lidé, kteří nikdy neměli problémy s dluhy. Nepatří mezi lidi, kteří neumí hospodařit s penězi, nemají zájem o práci nebo záměrně neplatí své závazky. Teď ale mají dluhy a nestíhají pokrýt své běžné životní náklady. Příčinou jejich dluhů jsou následky opatření proti koronaviru. ČTK to dnes řekl provozní ředitel inkasní agentury M.B.A. Finance Jakub Zetek.

"Dnes řešíme dluhy lidí, kteří dosud nikdy nedlužili. Mají problémy nejen s půjčkami nebo leasingy, ale také s placením účtů za telekomunikační služby, nájemné a energie nebo pojištění. Tato na pohled nesourodá skupina lidí přišla o příjmy v důsledku opatření proti pandemii Covid-19," uvedl Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.

Počet lidí, kteří se dostanou do finanční tísně, bude podle Zetka dál stoupat. V loňském roce přestalo podnikat téměř 100.000 živnostníků a jen za letošní leden jich ukončilo provoz dalších 25.000. Dostávají se do existenčních problémů a peníze z podpůrných programů vlády přicházejí pozdě a jsou nedostatečné, dodal.

Mimo podporu zůstaly také desetitisíce lidí pracujících na dohodu, nebo ti, kteří si přivydělávají penězi na ruku. Tyto skupiny obyvatel mají horší sociální ochranu než zaměstnanci, neboť systém dávek k nim není přívětivě nastaven, upozornil Zetek.

Pravidla podpory v nouzových stavech se měnila a nebyla jasná, což lidem znesnadňovalo efektivně řešit svoji situaci. Mnozí se báli žádat o podporu, aby nakonec neměli problémy. Nevěděli, zda ukončit živnost a jít na úřad práce. "I kdyby restrikce zítra skončily, než se ekonomika rozběhne, hodně zasažených lidí bude existenční potíže řešit ještě řadu měsíců," dodal Zetek.

Témata:  dluhy Koronavirus COVID-19 finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 22:13

Minimální mzda dál poroste. Ministerstvo řeklo, jaký má cíl

Minimální mzda má od začátku letošního roku novou výši, od ledna se zvýšila o více než tisíc korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc stanovený jasný cíl ohledně dalšího navyšování nejnižšího výdělku v nadcházejících letech. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.