ČNB zahajuje cyklus post-pandemického utahování měnových šroubů. Koruna posiluje, hypotéky zdraží

ČNB je tak po maďarské centrální bance, jež svoji základní sazbu zvýšila včera, druhou centrální bankou některé z významnějších světových ekonomik, která k prvnímu post-pandemickému zpřísnění měnové politiky přistoupila. Je přitom pravděpodobné, že další zvýšení základní sazby ČNB se odehraje na příštím, srpnovém měnověpolitickém zasedání.  

Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku zvýší ČNB svoji základní sazbu ještě pětkrát v rozsahu 0,25 procentního bodu. V příštích dvanácti měsících by podle předpokladu trhu ČNB měla zvyšovat základní sazbu jedním z nejrychlejších temp v zemích OECD. Ze 37 ekonomik této organizace by měly agresivněji než ČR utahovat měnové šrouby pouze Chile, Kolumbie a Mexiko.  

ČNB svým dnešním rozhodnutím chce trhům vyslat signál, že možný nárůst inflačních očekávání ani v nejmenším nebere na lehkou váhu a že nehodlá tolerovat jakkoli výraznější inflaci.  

Koruna před rozhodnutím ČNB dokonce krátce prolomila hranici 25,40 za euro, poté část svých dnešních zisků vrátila. Část trhu zřejmě sázela na to, že by ČNB mohla již dnes zvýšit sazbu nikoli jen z 0,25 na 0,5 procenta, ale hned na 0,75 procenta. Každopádně na relativně silné úrovni vůči euru se koruna nadále drží, dnešní rozhodnutí tedy přispívá ke zpevnění kursu koruny.  

Vyšší úrok zatraktivňuje korunu, ale zároveň je odrazem prostředí, v němž komerčním bankám nezbude nic jiného než jít nahoru s hypotečními úroky. Dnešní rozhodnutí ČNB je tedy dalším dokladem toho, že doba ultralevných hypoték je v ČR pomalu, ale jistě pryč. Hypotéky teď budou pozvolna dále zdražovat, výrazněji nad nynější zhruba dvouprocentní průměrnou sazbu.