Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko letos splnilo podmínky čerpání dotací, EU nemusí nic vracet

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Česko i pro letošní rok splnilo podmínky pro čerpání evropských dotací, v současném programovém období 2014 až 2020 tak zatím nemuselo nic vracet. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání odpovídá. V minulém programovém období musela ČR vrátit 26,4 miliardy korun.

Při čerpání evropských dotací se používá takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období fakticky začalo až v roce 2015, kdy ho Evropská komise schválila. Skončí v roce 2023. Za loňský rok i předloňský nemusela Česká republika vracet nic.

"Veškeré peníze zůstanou v České republice a budou využité na rozvoj naší země. Pravidlo N+3 jsme splnili u všech programů už třetí rok po sobě, což ukazuje, že se nám fondy EU nadále daří čerpat úspěšně," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Z deseti operačních programů si podle ní nejlépe vedly Program rozvoje venkova a Zaměstnanost.

Evropská komise ke konci srpna Česku proplatila 48 procent dotací určených na současné programové období. Jde o 296 miliard korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 563 miliard korun, tedy 90 procent. Analytici již dříve uvedli, že se čerpání v porovnání s ostatními zeměmi zlepšuje. Na druhou stranu opakovaně upozorňují, že malý podíl dotací jde na výstavbu infrastruktury a vyřízení žádostí je zbytečně komplikované.

Česká republika musela za 16 let členství v Evropské unii vrátit z dotací 26,4 miliardy korun. Bylo to v programovém období 2007 až 2013 a šlo zhruba o čtyři procenta z přidělené částky.

Témata:  Česko EU dotace

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 22:13

Minimální mzda dál poroste. Ministerstvo řeklo, jaký má cíl

Minimální mzda má od začátku letošního roku novou výši, od ledna se zvýšila o více než tisíc korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc stanovený jasný cíl ohledně dalšího navyšování nejnižšího výdělku v nadcházejících letech. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.