Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi stále více investují do podílových fondů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Freeimages.com

Češi stále více investují do podílových fondů. Důvodem jsou nízké úrokové sazby u bankovních produktů, ale i vyšší finanční gramotnost a v neposlední řadě též podstatně regulované prostředí fondů, které je pro investora bezpečné. Ve srovnání s jinými zeměmi, kde má investování větší tradici, však Češi investují poloviční podíl svých finančních prostředků. Zainvestováno ve fondech má každý sedmý Čech.

Podle informací Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) vzrostl v letošním prvním čtvrtletí majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech nabízených v ČR, o 15 miliard na 445,1 miliardy korun. Investice do fondů dlouhodobě rostou a aktuálně jsou na rekordní úrovni. „Pomalu, ale jistě se přibližujeme k zemím, kde má investování delší tradici než v České republice,“ uvádí Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR. „V západní Evropě je běžné, že lidé mají ve fondech zainvestováno až 30 % všech svých finančních prostředků, zatímco u nás je to jen kolem 15 %,“ dodává Jana Brodani.Nízké úrokové sazby v posledních letech způsobují, že peníze, které leží v bankách na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, ve výsledku mnohdy ztrácejí hodnotu kvůli inflaci. „Je vidět, že dlouhodobě nízké úrokové sazby depozitních produktů nutí lidi hledat jiné alternativy, jak své peníze zhodnotit,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Přesto podle něj leží na účtech v bankách v porovnání s podílovými fondy mnohem větší objem finančních prostředků. Rostou však nejen investice ve fondech, ale i počet lidí, kteří své finanční prostředky některému fondu svěří. „S rostoucím objemem peněz ve fondech roste i počet investorů, takže peníze v některém fondu má každý sedmý Čech,“ dodává Miloslav Kufa.

Podle Jany Brodani je příčin rostoucí obliby investic ve fondech několik. Kromě aktuální situace na trhu, kdy nízké úrokové sazby neumožňují dosahovat takového výnosu na bankovních účtech, na jaký byly české domácnosti v minulosti zvyklé, jsou to podle ní rovněž rostoucí finanční gramotnost a kvalitní dohled na trhu. „Penzijní reforma sice nebyla úspěšná, nicméně úspěšně rozšířila finanční gramotnost obyvatelstva tím, že upozorňovala na nutnost odkládat si finanční prostředky na stáří,“ uvádí Jana Brodani a dodává, že velmi důležitým faktorem je také bezpečnost fondového prostředí, které je nejen podstatně regulované, ale i dohlížené Českou národní bankou.

Témata:  finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

12. května 2026 17:18

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Eurojackpot za 2,9 miliardy v přepočtu nestačí na rekord. Inflace mění pořadí výher

Včerejší „rekordní“ výhra v loterii Eurojackpot, 2,914 miliardy korun, ve skutečnosti není rekordní. Lépe řečeno, je rekordní jen bez zohlednění inflace a daní. Přesto, pokud by již zdaněnou výhru novopečený český miliardář hypoteticky uložil do fixních Dluhopisů republiky, které od tohoto měsíce stát nabízí veřejnosti k úpisu, zajistil by si bezstarostný měsíční příjem ve výši téměř 9,4 milionu korun.