Záloha na daň z příjmu a pojistné: Kdy se platí a jak jsou vysoké minimální zálohy?

Pro stanovení nové měsíční zálohy na daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění platí odlišná pravidla. Některé OSVČ neplatí během roku žádnou zálohu, jiné platí jednu, další dvě a maximálně je možné platit všechny tři zálohy. „Výpočet záloh ovlivňuje nejenom dosažený hrubý zisk a vypočtená daň z příjmu za rok 2016, ale především, zdali se vykonává hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.Kdy neplatí OSVČ zálohu na daň z příjmu?

Během roku 2017 nebudou měsíční zálohy na daň z příjmu odvádět OSVČ, jejichž vypočtená daňová povinnost za rok 2016 nepřesáhne 30 000 Kč. Dále nebudou měsíční zálohy platit OSVČ, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají k zaměstnání a jejich dílčí základ daně ze zaměstnání činí více než 50 % celkového základu daně. „Daňová povinnost je vypočtená daň z příjmu po uplatnění základní daňové slevy na poplatníka a případně dalších daňových slev a daňového zvýhodnění na děti,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak vysoké jsou zálohy na daň z příjmu?

OSVČ mající daňovou povinnost za rok 2016 vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč musí platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června a do 15. prosince. OSVČ s vypočtenou daňovou povinností za rok 2016 přesahující 150 000 Kč musí platit již čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, každou ve výši 25 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června, 15. září, 15. prosince a 15. března.

Kdy se neplatí zálohy na pojistném?

Měsíční zálohy na sociální pojištění nebudou po odevzdání "přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016" platit OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, kterým za rok 2016 nevznikla povinnost platit sociální pojištění. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost neplatí za rok 2016 sociální pojištění, když příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ponížený o výdaje nepřekročil rozhodnou částku, za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč. Zálohy na zdravotní pojištění se neplatí, když je samostatná výdělečná činnost vykonávána při zaměstnání. „Podnikající starobní penzisté s hrubým ziskem do limitu tak platí pouze měsíční zálohy na zdravotní pojištění, jejichž výše odpovídá skutečně dosaženému zisku a podnikající zaměstnanci s hrubým ziskem např. 80 tisíc Kč platí pouze zálohy na sociální pojištění,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.Při hlavní činnosti se měsíční zálohy vždy platí

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění vždy platí. Poprvé se měsíční záloha musí zaplatit za měsíc, ve kterém byl odevzdán "přehled o příjmech a výdajích za rok 2016". Měsíční zálohu na zdravotní pojištění je nutné zaplatit do 8. dne následujícího měsíce a zálohu na sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. Když je vypočtená záloha z obou přehledů o příjmech a výdajích za rok 2016 vyšší než minimální měsíční záloha stanovená legislativou, tak se platí vypočtená měsíční záloha, která zjednodušeně činí jednu dvanáctinu vypočteného sociálního a zdravotního pojištění za rok 2016. Při výkonu hlavní výdělečné činnosti musí být vždy placena alespoň minimální záloha. „Minimální měsíční zálohy platí i OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost v roce 2017 a činí 1 906 Kč na zdravotní pojištění a 2 061 Kč na sociálním pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Témata:  daň z přijmu,  sociální pojištění,  zdravotní pojištění,  OSVČ,  CZK