Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zapomenuté miliony, ke kterým se majitelé nehlásí. Akcie, nemovitosti, životní pojištění...

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Do konce loňského roku měli majitelé anonymních vkladních knížek, kterým již před lety skončila platnost, poslední možnost přihlásit se u České spořitelny o své peníze. Spořitelně nakonec zůstalo 1,78 miliardy korun, které si nikdo nevyzvedl, a tak je věnovala na charitu.

Nejde o jediný případ, kdy se můžeme setkat se zapomenutými penězi, respektive s majetkem, ke kterému se majitelé nehlásí. Podívejte se na několik obvyklých příkladů.

Typicky se se zapomenutým jměním mohou setkat majitelé akcií. Nechme stranou akcie v listinné, tedy papírové podobě, které mají obecně tendenci se někam „zatoulat“. Podívejme se v tomto ohledu na akcie zaknihované, které dnes existují v elektronické podobě formou zápisu v databázi. Týká se to i mnoha akcií, které byly vydávány v rámci kuponové privatizace.

„Ti, kdo se do privatizace zapojili, mohou být dodnes vlastníky již zapomenutých akcií, které mohly zvýšit i několikanásobně svou hodnotu. Nutno dodat, že v mnoha případech došlo naopak k zániku firmy, která akcie vydávala, a ty jsou tak bezcenné,“ říká Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust.

Zjistit, zda člověk nějaké akcie v zaknihované podobě vlastní, lze poměrně snadno online. Na webu Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz) stačí zadat v sekci pro širokou veřejnost rodné číslo do vyhledávacího políčka a tazatel záhy zjistí, zda jsou na jeho jméno nějaké akcie zapsané. Stejně tak je možné ověřit, zda v evidenci stále neexistuje účet například zemřelého příbuzného, jehož akcie by byly opomenuty v rámci dědického řízení.

Podrobnější výpis, o jaké akcie se konkrétně jedná, získá zájemce v případě, že se informace týkají jeho osoby, buď prostřednictvím svého obchodníka s akciemi, který je tzv. účastníkem depozitáře, nebo za poplatek pět set korun přímo od depozitáře.

4000 staveb bez majitelů

Mezi zapomenutým majetkem je v Česku i řada nemovitostí. V celé zemi stát hledá majitele čtyř tisíc staveb, včetně vil a činžovních domů, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka – vlastník neznámý. Další tisíce nemovitostí bez majitele představují různé pozemky a nejde vždy jen o malá políčka, ale i o rozlehlé zemědělské pozemky či lesy. Stopy po majitelích končí například v zahraničí, kam odešli do emigrace, nebo se stali oběťmi druhé světové války.

Na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (www.uzsvm.cz) lze nalézt seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Domnívá-li se někdo, že by mohl být vlastníkem takové nemovitosti nebo jejím právoplatným dědicem, měl by shromáždit co nejvíce dokladů, které budou mluvit ve prospěch jeho vlastnictví, a obrátit se na úřady.

„Původní vlastníci, i když ve většině případů se bude jednat spíše o jejich dědice, mají už jen necelých sedm let, aby se o pozemky a budovy přihlásili. Pokud tak neučiní do konce roku 2023, majetek definitivně propadne státu,“ říká Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust.

S dědictvím po zemřelém je spojen i další případ, kdy se mohou příbuzní nevědomky připravit o peníze, na které mají nárok. Jedná se o situace, kdy měl nebožtík sjednané životní nebo případně i jiné pojištění, typicky pojištění hospitalizace. Když v takovém případě pojištěnec před smrtí pobýval v nemocnici, plnění za tuto událost přechází na dědice.

Oprávněné osoby se musejí ozvat samy

„Pojišťovny nekontaktují oprávněné osoby automaticky kvůli plnění z pojištění smrti, ale musí se pojišťovně ozvat samy oprávněné osoby. V některých případech o svém nároku příbuzní vůbec nevědí nebo mají problémy s dohledáním pojistné smlouvy zemřelého. S kontaktováním pojišťovny jim může pomoci například notář,“ upozorňuje pojistný analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo.

Mezi další poměrně běžné případy, kdy lidé nechávají peníze ležet ladem, aniž by o nich věděli, patří třeba nevyzvednuté poštovní poukázky. Ročně si takto Češi nevyzvednou peníze v hodnotě přesahující dvacet milionů korun.

Čtyři a půl tisíce lidí si také nevyzvedly do loňského září peníze, na které měly nárok ze zrušeného druhého pilíře důchodového systému. O finance lidé nepřišli, automaticky byly odeslány na místně příslušný finanční úřad, kde si o ně mohou dodatečně zažádat.

Témata:  nemovitosti akcie životní pojištění ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy