Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Překvapil zátěžový test české banky?

Překvapil zátěžový test české banky?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Výsledky komplexní prověrky aktiv prokázaly, že evropský bankovní sektor jako celek je zdravý a odolný. Opatření v oblasti posilování kapitálu a zvyšování kvality aktiv, které evropské banky přijaly v minulých letech následujících po finanční krizi, jasně ukazují svůj pozitivní efekt.

Souhrnné výsledky prověrky kvality aktiv ukazují, že banky navýšily jen od počátku roku 2014 kapitál o 57,1 € mld., což je další navýšení oproti dodatečnému kapitálu 200 € mld., o které byl kapitál navýšen mezi lety 2008 a 2013. Po přísné prověrce kvality aktiv dosahuje kapitálová přiměřenost core tier 1 zdravých 12,4 %, což je vysoko na povinnou hranicí.

Česká bankovní asociace stejně jako Evropská bankovní federace oceňuje práci Evropské centrální banky, jako důležitý a systematický příspěvek ke zvyšování transparentnosti a stability evropského finančního sektoru.

„Český bankovní sektor, jehož kapitálová přiměřenost a ziskovost zůstává dlouhodobě nadprůměrná, je připraven i na krizové scénáře a je stabilizujícím prvkem celé české ekonomiky, což ukazují pravidelné stress testy ČNB,“ řekl Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.

Co je Comprehensive Assessment?

Jedná se o prověrku finančního zdraví 130 bank v eurozóně, které představují přibližně 85 % celkových bankovních aktiv. Tato prověrka je výrazně širší a přísnější než všechny předchozí kontroly. Cílem je zvýšit kvalitu dostupných informací o stavu bank, identifikovat problémy, provést nezbytná nápravná opatření a zajistit, že banky jsou v zásadě zdravé a důvěryhodné.

Prověrku provádí Evropská centrální banka (ECB) spolu s 26 národními orgány dohledu zúčastněných členských států a s podporou nezávislých třetích stran (auditorské a konzultantské firmy)1 od listopadu 2013. Prověrka předchází oficiálnímu zahájení jednotného mechanismu dohledu jako jednoho z pilířů bankovní unie, kdy od 4. 11. 2014 převezme zodpovědnost za výkon dohledu bank v zemích euro zóny ECB.Comprehensive Assessment se skládá ze dvou hlavních prověrek:

- přezkum kvality aktiv (Asset Quality Review - AQR) – zvýšení transparentnosti bankovních expozic, včetně přiměřenosti oceňování aktiv a zajištění a souvisejících opravných položek - zátěžový test (Stress Test) - zjištění odolnosti rozvah bank na zátěžové scénáře 

Na metodice zátěžového testu, který používá pro testování odolnosti bank základní scénář a scénář nepříznivého makroekonomického vývoje, ECB úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA). Základní scénář byl vypracován Evropskou komisí, scénář nepříznivého makroekonomického vývoje pak Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB). Comprehensive Assessment (jak AQR, tak základní scénář zátěžového testu) je založeno dle směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích (CRD IV/CRR) na referenční hodnotě kapitálové přiměřenosti kmenového kapitálu tier 1ve výši 8 %. Výsledky AQR jsou zahrnuty do zátěžových testů pro všechny banky upravením jejich počáteční rozvahy.

Termín pro zveřejnění výsledků byl stanoven na 26. 10. 2014 ve 12 hod. Výsledky jsou zveřejněny jak v agregované formě, tak i na úrovni jednotlivých bank spolu s doporučením dohledových opatření. Souhrnná zpráva obsahuje také metodické vysvětlivky a agregované analýzy.

Ve lhůtě dvou týdnu od zveřejnění výsledků musí banky předložit plán, jakým způsobem pokryjí nedostatek kapitálu v následujících 6 měsících (v případě nedostatku zjištěného scénářem nepříznivého makroekonomického vývoje zátěžového testu pak je termín 9 měsíců).

Témata:  banky Česká spořitelna Bankovní asociace

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 9:53

Tři eura za balíček: EU zdraží levné zásilky z Asie

Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?