Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nadávají: Banky jen hrabou. A nejabsurdnější poplatek?

Češi nadávají: Banky jen hrabou. A nejabsurdnější poplatek?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jak vyplývá z exkluzivního šetření společnosti SANEP, nejabsurdnějším bankovním poplatkem je z pohledu domácí populace „Poplatek za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou“, který si z nabídky 15 poplatků zvolilo jako ten nejabsurdnější 21,1% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Druhým nejabsurdnějším poplatkem je pak dle názoru 10,7% dotázaných „Poplatek za vedení účtu k hypotečnímu, spotřebitelskému úvěru nebo úvěru u stavebního spoření“.

Oba uvedené nejabsurdnější poplatky, ale v opačném pořadí, se pak umístily na nejvyšších pozicích i v hlasování 1. kola „Ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2013", kterou pořádá partner exkluzivního průzkumu společnosti SANEP server Bankovnipoplatky.com.

Celkový rozdíl mezi anketním hlasováním a šetřením společnosti SANEP je dán zejména rozdílným sběrem dat a jejich vyhodnocením. Výsledky šetření společnosti SANEP představují názor reprezentativního vzorku domácí populace, zatímco server Bankovnipoplatky.com se dotazoval svých čtenářů pouze anketní formou. Navíc se tento server aktuálně věnuje tématice poplatků za vedení účtu k hypotečnímu nebo spotřebitelskému úvěru, což může návštěvníky podle názoru provozovatele tohoto serveru Patrika Nachera do určité míry ovlivnit: „Každopádně je vidět, ať se klientů ptáme, nebo mohou hlasovat, klikat či půjde o zjišťování názorů na ulici, konzistentně označí jako absurdní vždy stejnou skupinu bankovních poplatků. Co je ale potěšitelné, že se s prvními dvěma poplatky v pořadí buď už u bank prakticky nesetkáme anebo jen sporadicky a banky je postupně ruší", dodává k šetření společnosti SANEP Patrik Nacher.

V každém případě je zjevné, že na prvních dvou pozicích se jak v anketě serveru Bankovnipoplatky.com, tak i v šetření společnosti SANEP, objevily bankovní poplatky, které nejvíce vadí jak široké veřejnosti, tak i návštěvníkům zmíněného finančního serveru.

Jak dále ukázal exkluzivní průzkum společnosti SANEP, více jak jedna třetina dotázaných (36,2%) se ztotožňuje s názorem, že jsou bankovní poplatky pohodlným a bezrizikovým způsobem vytváření zisku bankovních ústavů na úkor bankovních klientů. Další více jak čtvrtina domácí populace (28,6%) pak vnímá bankovní poplatky jako hledání možností bankovních ústavů, jak prostřednictvím poplatků odčerpávat finanční prostředky svých klientů.

I přesto, že se tuzemské bankovní ústavy těší většinové důvěře a patrně především z pohledu stability, která je v tuzemském bankovním sektoru jedna z největších v rámci EU, lze říci, že téměř absolutní část domácí populace (77,7%) sdílí názor, že domácím bankovním ústavům jde v první řadě o vlastní zisk než o klienty.

Patrně i nespokojenost s bankovními poplatky stojí v cestě k větší spokojenosti s domácími bankovními ústavy. Aktuálně totiž převažuje v souhrnu 47,9% nespokojenost se službami tuzemských bankovních ústavů nad 43,9% dotázaných, kteří jsou v souhrnu se službami tuzemských bank spokojeni, informuje server Sanep.cz.

Témata:  Bankovní poplatky

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?