Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nadávají: Banky jen hrabou. A nejabsurdnější poplatek?

Češi nadávají: Banky jen hrabou. A nejabsurdnější poplatek?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jak vyplývá z exkluzivního šetření společnosti SANEP, nejabsurdnějším bankovním poplatkem je z pohledu domácí populace „Poplatek za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou“, který si z nabídky 15 poplatků zvolilo jako ten nejabsurdnější 21,1% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Druhým nejabsurdnějším poplatkem je pak dle názoru 10,7% dotázaných „Poplatek za vedení účtu k hypotečnímu, spotřebitelskému úvěru nebo úvěru u stavebního spoření“.

Oba uvedené nejabsurdnější poplatky, ale v opačném pořadí, se pak umístily na nejvyšších pozicích i v hlasování 1. kola „Ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2013", kterou pořádá partner exkluzivního průzkumu společnosti SANEP server Bankovnipoplatky.com.

Celkový rozdíl mezi anketním hlasováním a šetřením společnosti SANEP je dán zejména rozdílným sběrem dat a jejich vyhodnocením. Výsledky šetření společnosti SANEP představují názor reprezentativního vzorku domácí populace, zatímco server Bankovnipoplatky.com se dotazoval svých čtenářů pouze anketní formou. Navíc se tento server aktuálně věnuje tématice poplatků za vedení účtu k hypotečnímu nebo spotřebitelskému úvěru, což může návštěvníky podle názoru provozovatele tohoto serveru Patrika Nachera do určité míry ovlivnit: „Každopádně je vidět, ať se klientů ptáme, nebo mohou hlasovat, klikat či půjde o zjišťování názorů na ulici, konzistentně označí jako absurdní vždy stejnou skupinu bankovních poplatků. Co je ale potěšitelné, že se s prvními dvěma poplatky v pořadí buď už u bank prakticky nesetkáme anebo jen sporadicky a banky je postupně ruší", dodává k šetření společnosti SANEP Patrik Nacher.

V každém případě je zjevné, že na prvních dvou pozicích se jak v anketě serveru Bankovnipoplatky.com, tak i v šetření společnosti SANEP, objevily bankovní poplatky, které nejvíce vadí jak široké veřejnosti, tak i návštěvníkům zmíněného finančního serveru.

Jak dále ukázal exkluzivní průzkum společnosti SANEP, více jak jedna třetina dotázaných (36,2%) se ztotožňuje s názorem, že jsou bankovní poplatky pohodlným a bezrizikovým způsobem vytváření zisku bankovních ústavů na úkor bankovních klientů. Další více jak čtvrtina domácí populace (28,6%) pak vnímá bankovní poplatky jako hledání možností bankovních ústavů, jak prostřednictvím poplatků odčerpávat finanční prostředky svých klientů.

I přesto, že se tuzemské bankovní ústavy těší většinové důvěře a patrně především z pohledu stability, která je v tuzemském bankovním sektoru jedna z největších v rámci EU, lze říci, že téměř absolutní část domácí populace (77,7%) sdílí názor, že domácím bankovním ústavům jde v první řadě o vlastní zisk než o klienty.

Patrně i nespokojenost s bankovními poplatky stojí v cestě k větší spokojenosti s domácími bankovními ústavy. Aktuálně totiž převažuje v souhrnu 47,9% nespokojenost se službami tuzemských bankovních ústavů nad 43,9% dotázaných, kteří jsou v souhrnu se službami tuzemských bank spokojeni, informuje server Sanep.cz.

Témata:  Bankovní poplatky

Související

Aktuálně se děje

6. října 2025 10:42

Inflace v Česku klesla na 2,3 procenta. Pokles cen zaskočil trh i ČNB

Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.