S absurdními poplatky se roztrhl pytel. Na co si dát pozor?

Firmy a podnikatelé by si u dodavatelů energií měli pohlídat hlavně obchodní podmínky a ustanovení smlouvy. Je dobré zaměřit se na to, na jak dlouho je smlouva sjednána, zda ji mohou vypovědět, kdy ji mohou vypovědět a zda za předčasnou výpověď nebudou platit přemrštěnou pokutu. Dále je dobré podívat se na ceníky speciálních poplatků. „Dodavatelé si mohou účtovat například poplatky za upomínku, deaktivační poplatek při výpovědi smlouvy nebo poplatek za opis faktury,“ upozorňuje Jana Poncarová, analytička, poradkyně a zakladatelka portálu EnergetickáPoradna.cz s tím, že pokud jde firma do aukce energie, měla by dobře znát její podmínky. Je totiž možné, že se upíše k závazku, že bude od vítězného dodavatele odebírat energii, a pokud by například byla vázaná jinde, mohou jí hrozit pokuty hned ze dvou stran. „Na trhu se ale můžeme setkat též s poplatkem za úšlý zisk z každé neodebrané megawatthodiny. Jde o sankci za to, že firma neodebrala všechny megawatthodiny, ke kterým se smluvně zavázala,” dodává Jana Poncarová.S mnohými poplatky a sankcemi se lidé tradičně setkávali také v oblasti finančních produktů. Ze sazebníků bank nicméně již většina opravdu nesmyslných poplatků převážně vymizela. Nový zákon o spotřebitelském úvěru rovněž značně omezil výši sankcí u nebankovních úvěrů. Pokud však jde o podnikatelské úvěry, zde žádná regulace nefunguje. „Problém vidím hlavně v přiměřenosti sankcí vůči výši dluhu a transparentním poskytování informací o případných poplatcích. Setkáváme se například s tím, že poskytovatel inzeruje na první pohled lákavé úrokové sazby, které však automaticky po prvním roce splácení výrazně navýší,“ popisuje Petr Vencálek ze společnosti Bez Banky, která se specializuje na zajištěné úvěry pro podnikatele, takzvané Hard Money Loans. „Další pochybnou praktikou je dublování sankcí. Příkladem může být pokuta za opožděnou splátku, přičemž dlužník je v zápětí opět sankcionován, protože prodlení nenahlásil dopředu,“ dodává Petr Vencálek. Podobný přístup se podle něj aplikuje i v jiných situacích.

Podnikatelé si mnohdy zbytečně připlácejí také u produktu, který by měl na první pohled přinášet slevu. Jedná se o tankovací karty. Jejich výhoda primárně spočívá v tom, že držitel tankuje palivo se slevou a bezhotovostně. Za tankování platí až následně, kdy mu přijde souhrnné vyúčtování za dané období. Pokud si však podnikatel vyúčtování pozorně prostuduje, může zjistit, že kromě jednorázových poplatků je často účtován rovněž takzvaný servisní poplatek. „Servisní poplatek představuje přirážku ke každému natankovanému litru paliva a ve výsledku nejen, že maže celou slevu, ale tankování paradoxně prodražuje,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil. Podobně absurdní může být takzvaný provozní poplatek za to, že v daném měsíci nebyla tankovací karta použita k placení nebo poplatek za doručení daňového dokladu. „Letos jsme na trhu zaznamenali novinku, kdy přední poskytovatel tankovacích karet začal bez jakéhokoliv upozornění účtovat při tankovaní nafty kromě stávajícího servisního poplatku navíc ještě ekologický poplatek 19 haléřů za každý litr. Firma mohla tento poplatek odmítnout, ale až následně, když si ho všimla ve vyúčtování,” dodává Damir Duraković. Podle něj mohou dnes i malé firmy a podnikatelé ušetřit využitím tankovacích karet s takzvanou plošnou cenou, které byly dříve dostupné jen velkým odběratelům.

Témata:  podvod,  energetika,  finance,  Peníze