Termínové kontrakty na kávu arabica vystoupaly na newyorské burze na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn.
Naděje, že zvolený americký prezident Donald Trump se cly couvne, bere zasvé. Překvapivě brzy se rozmáchl ke svému prvnímu úderu, jímž – ještě překvapivěji – míří ponejvíce na své sousedy. V noci na dnešek na své sociální síti Social Truth oznámil, že hned ve svůj první den v Bílém domě může Čína počítat s dodatečným clem ve výši 10 %, které se přičte k jakémukoli dalšímu dodatečnému clu. Nečekaně těžký úder pak tedy ovšem čeká sousedy Spojených států, Kanadu a Mexiko. Trump hodlá uvalit 25% clo na veškerou dováženou produkci z těchto zemí.
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
Jmění Elona Muska se včera po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu Kč). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
Plynovod NordStream 2 chce podle listu Wall Street Journal koupit americký investor Stephen Lynch, štědrý financiér kampaně Donalda Trumpa. Podle Lynche nakonec potrubím plyn opět poteče, neboť to bude v silném zájmu jak Ruska, tak i Německa. Je prý lepší, když na přepravě bude vydělávat Amerika, než aby byla pod kontrolou Ruska.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Přes 90 procent plynu se nyní do Česka dostává z „ruského směru“. Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn.
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
Zkazky o „máselné krizi“ v Česku získávají oporu v číslech. Podle nejnovějších dat Eurostatu zdražuje máslo v Česku vůbec nejvýrazněji v celé EU. Letos v září jeho cena narůstala meziročně o 42,5 procenta, což bylo více než v kterékoli jiné zemi EU. Průměr za celou EU činil pouze 13,7 procenta meziročního cenového nárůstu.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Ve třetím letošním čtvrtletí se v českých hotelech a dalších ubytovacích zařízeních uskutečnilo celkem 20,9 milionu přenocování při celkovém počtu hostů 7,7 milionu. Počet tuzemských hostů meziročně poklesl, ale byl vyšší než roku 2019, který lze považovat za poslední poměrně standardní předtím, než na mezinárodní turistický ruch dolehla pandemie covidu.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašoval, že zavede až 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo.
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší.
28. srpna 2025 11:51
13. srpna 2025 13:36
11. srpna 2025 12:23
8. srpna 2025 19:53
8. srpna 2025 18:29
7. srpna 2025 18:11
7. srpna 2025 18:00
7. srpna 2025 17:48
5. srpna 2025 17:27
4. srpna 2025 15:53
1. srpna 2025 15:56
30. července 2025 13:30
Mercedes-Benz oznámil prudký propad zisku za druhé čtvrtletí letošního roku. Automobilka přiznává, že hlavními důvody jsou dodatečná cla v USA a oslabující prodej v Číně. Kvůli tomu německý výrobce luxusních aut přehodnocuje svůj výhled tržeb na celý rok a očekává jejich výrazný pokles. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
Zdroj: Radovan Majer
