Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát by mohl vedle elektřiny a plynu přispět i na teplo do domácností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20.000 korun na 30.000 korun.

Předlohou se dnes ráno zabýval sněmovní hospodářský výbor. Jeho předseda a zpravodaj k předloze Ivan Adamec (ODS) mimo jiné řekl, že na základě pozměňovacího návrhu výboru by už neměli odběratelé od 1. října platit poplatek za podporované zdroje energie. Výbor také doporučil zvýšit maximální možnou hranici příspěvku z vládou navrhovaných 20.000 na 30.000 korun. Samostatný příspěvek by se poskytoval na teplo a jeho horní hranice by byla rovněž 30.000 korun. Týkal by se centrálního zásobování teplem nebo tepla z domácích kotelen. V případě tepla, plynu i elektřiny by měl zákazník zjistit výši příspěvku z vyúčtování.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci řekl, že spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohla domácnost získat až 16.000 korun. Síkela také řekl, že vláda by měla o konkrétní podobě příspěvku rozhodnout na přelomu července a srpna, nejpozději v srpnu. "Věřím, že občané tuto pomoc obdrží ještě před koncem této topné sezony," řekl.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová se pozastavila nad tím, že novela energetického zákona byla předložena až po dlouhých měsících, a že vládní koalice chce navíc ještě novelu na poslední chvíli upravit. "Ta pomoc je pomalá, je nedostatečná, ale my to podpoříme," uvedla.

Schillerová kritizovala vládu také za to, že zatím nepředstavila parametry tarifu. Ministr Síkela následně uvedl, že vláda rozhodne o konkrétní podobě tarifu na přelomu července a srpna, nejpozději v srpnu. "Věřím, že občané tuto pomoc obdrží ještě před koncem této topné sezony," řekl.

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že vláda návrh řešení neměla připraven ani po půl roce. Poslanecké úpravy novely jsou podle Okamury delší než původní vládní předloha. Označil to za totální neschopnost a opětovně vyzval kabinet Petra Fialy (ODS) k demisi. I Okamura ale přislíbil za SPD novelu podpořit. "Jakákoli pomoc, která by směřovala k občanům, tu podporujeme," dodal Okamura.

Témata:  elektřina zemní plyn topení

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy