Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin bere 250 tisíc korun měsíčně? Jen na jeho jachtu Šeherezáda by tak vydělával 5270 let

Putin, Vladimír
Putin, Vladimír
Foto: Pixabay

Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 Kč) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun, jak uvádí Lukáš Kovanda.

Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboř rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.

Putinovi je přitom připisován majetek neporovnatelně rozsáhlejší, než by takovému příjmu odpovídalo. Vždyť jen majestátní superjachta Šeherezáda, která mu má patřit, vyjde na 700 milionů dolarů. To je v přepočtu dle nynějšího kurzu 15,8 miliardy korun. Při měsíčním platu v přepočtu 250 tisíc korun by na ni Putin vydělával zhruba 5270 let. Pokud by ovšem celou tu dobu jedl vzduch a neměl ani žádné jiné výdaje.

Superjachta Šeherezáda, jež disponuje bezpočtem bazénů, lázněmi, saunou, kinem, posilovnou dvěma heliporty, ale také zařízením na sestřelování dronů nebo pozlacenými držáky na toaletní papír, přitom není jedinou honosnou jachtou, která má náležet Putinovi. Navíc jeho údajný majetek zdaleka nezahrnuje jen jachty. Spekuluje se třeba o tom, že je skutečným vlastníkem honosného paláce na pobřeží Černého moře, jehož rozsáhlý pozemek představuje tak trochu „stát ve státě“.

Oficiálně však Putin takřka nic nevlastní. S výjimkou běžného bytu a tří automobilů.

Témata:  Vladimír Putin Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy