Ptačí chřipka, také známá jako H5N1, vyvolává obavy ve Spojených státech. V posledních letech jsme zaznamenali její šíření po celém světě – u kuřat ve Velké Británii, lachtanů v Peru nebo tuleňů kaspických v Rusku. Tentokrát byla potvrzena u amerických krav a Světová zdravotnická organizace varovala, že existuje „obrovské znepokojení“ ohledně možnosti jejího přenosu na lidi.
Jeden z pěti vzorků maloobchodního mléka v USA byl pozitivně testován na virové fragmenty, informuje deník Politico.
Ptačí chřipka se nyní přenesla na krávy a rychle se šíří stády ve Spojených státech – což znepokojuje vědce.
I když je zatím brzy, hypotéza je, že na konci roku 2023 byla jedna kráva infikována tím, že přišla do kontaktu s trusem infikovaných ptáků nebo infikovala mrtvé ptáky v krmivu. Tím začal přenos z krávy na krávu a potenciálně dokonce z krávy na ptáka. Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí také potvrdilo jeden případ H5N1 u člověka u pracovníka na farmě, který by mohl představovat přenos z krávy na člověka (dříve neviděný) nebo z ptáka na člověka. Uvádí The Guardian.
Od chvíle, kdy byl koncem března letošního roku identifikován (což znamená, že se mezi dobytkem nepozorovaně šířil měsíce), byl virus potvrzen u 33 stád v osmi státech. Vzhledem k tomu, jak infekční je H5N1 (číslo R může být u ptáků až 100 – což znamená, že každý infikovaný pták by mohl infikovat 100 dalších – a u krav je to stále neznámé), a skutečnost, že krávy jsou asymptomatické nebo mají mírné příznaky, je pravděpodobné, že rozšíření je mnohem dál po celé zemi a možná se dostalo mimo USA k dovozcům skotu z USA. Americký úřad pro potraviny a léčiva také poznamenal, že našel stopy viru ve zhruba jednom z pěti komerčně zakoupených vzorků mléka pomocí testování PCR, které detekuje živé i mrtvé fragmenty viru. Další testování provádí FDA, aby potvrdilo, že pasterizace zabíjí virus. Raný výzkum zjistil, že živý virus nelze vypěstovat z mléka.
Tento nový vývoj, jen čtyři roky od začátku pandemie Covid, je alarmujícím upozorněním na naši zranitelnost vůči novým virovým hrozbám.
Jeremy Farrar, hlavní vědec Světové zdravotnické organizace (WHO), minulý týden upozornil, že riziko přenosu nového kmene na lidi je „obrovským problémem“. Ptačí chřipka zřídka infikuje lidi, ale má vysokou úmrtnost. Podle WHO dosahuje úmrtnost mezi lidmi od roku 2003 52 procent.
Otázkou tedy je, jak moc bychom se měli obávat tohoto nového typu ptačí chřipky u krav?
Skutečnost, že virus začal infikovat savce, jako jsou krávy, naznačuje, že virus prodělal mutaci a přibližuje se možnosti infikovat i lidi.
Ptačí chřipka byla dlouho považována za potenciální hrozbu pandemie, ale jak název naznačuje, převážně postihuje ptáky.
"Tyto zprávy znovu potvrzují schopnost chřipky nás překvapit," uvedl Paul Digard, profesor virologie a specialista na chřipku na University of Edinburgh. "Historicky jsme viděli, že krávy mají velmi nízké riziko infekce chřipkou typu A, která může způsobit nemoci u lidí. To značně zvyšuje naše obavy," dodal Digard.
Nový kmen je pravděpodobně více rozšířený, než se dříve uvádělo.
"Věřím, že šíření infekce bude mnohem větší než počet farem, které byly hlášeny," řekl James Wood, vedoucí oddělení veterinární medicíny na University of Cambridge.
Je mléko od amerických krav nebezpečné?
Detekce virové RNA v mléce naznačuje, že onemocnění je rozšířenější, než se dříve myslelo, vysvětlil Wood. Od čtvrtka byl v USA přibližně jeden z pěti maloobchodních vzorků mléka pozitivní na virové fragmenty.
I když byly virové částice nalezeny v komerčním mléce v USA, není to automaticky důvod k obavám před jeho konzumací. Pasterizace je účinná proti chřipce a americké úřady tvrdí, že neexistuje žádný důkaz, že RNA částice nalezené v mléce mohou infikovat lidi.
Americké federální agentury (USDA, USFDA, CDC) opakují, že „komerční nabídka mléka je bezpečná“. Zároveň uznávají, že pasterizace pravděpodobně inaktivuje virus ptačí chřipky v mléce, ale přiznávají nedostatek studií o jejím účinku na viry, jako je H5N1, v mléce skotu.
Evropa se pravděpodobně příliš neznepokojí detekcí virové RNA v americkém mléce. Dovoz mléka z USA do EU je minimální a statisticky nevýznamný z hlediska obchodu.
Jde o nové riziko pro člověka a Evropu?
Nový kmen viru zatím představuje omezené riziko pro lidi, ale jeho charakter je stále záhadný, jelikož je velmi nový.
I přes minimální případy nákazy u lidí nemáme žádné důkazy o přenosu mezi lidmi navzájem, což je klíčový faktor ohledně možné pandemie.
Hlavní hrozbou je, že virus dále mutuje a může se stát schopným snadněji infikovat člověka, zejména pokud se více rozšíří mezi zvířaty.
Evropské země sledují situaci pozorně, ale zatím není nový kmen zjištěn v Evropě.
Podle mluvčího Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) situaci pečlivě monitorují, stejně jako Evropská komise, která však zůstává optimistická ohledně rizika pro veřejné zdraví.
Profesor Digard doporučuje zvýšený dohled nad dojným skotem ve Spojeném království, ačkoli zatím není důkaz, že by virus přešel z Ameriky. EFSA navíc doporučuje důkladný dohled nad savci, zejména v blízkosti farmářských chovů, které byly postiženy ptačí chřipkou.
Existují účinné vakcíny pro člověka?
Existují vakcíny, které by mohly fungovat proti ptačí chřipce, ale není jasné, jak by byly účinné proti konkrétnímu kmenu a jak rychle by se mohla zvýšit jejich produkce.
Společnost GSK má smlouvu na výrobu 85 milionů dávek své vakcíny proti pandemii Adjupanrix pro Evropský úřad pro pohotovost v oblasti zdraví. Tato vakcína lze upravit na jakýkoli kmen chřipky, který by mohl způsobit pandemii.
Evropská komise má smlouvu s GSK a CSL Seqirus na dodávku upravených vakcín proti chřipce v případě potřeby.
Riziko pro běžnou populaci je stále považováno za nízké, vzhledem k tomu, že se nezdá, že by se H5N1 přenášel z člověka na člověka. Nejvíce ohroženi jsou pracovníci na farmách a drůbežích v blízkosti infikovaných zvířat, kterým se virus dostane do očí, nosu nebo úst, nebo vdechnou kapičky zblízka. Potvrzený přenos ze savce na savce v USA je však pro výzkumníky znepokojující vzhledem k potenciálu dalších mutací prostřednictvím zprostředkovatelů, jako jsou krávy, kočky nebo prasata.
Pokud mutace umožní šíření z člověka na člověka, stala by se ptačí chřipka nejvyšší prioritou vlád po celém světě. Úmrtnost odhaduje Světová zdravotnická organizace na 52 %, včetně mladých lidí. Americká vláda se na tento scénář připravuje plánovaným testování, léčby a očkování. Tento týden potvrdili na tiskové konferenci, že Tamiflu, antivirotikum proti chřipce, je považováno za účinnou léčbu a že se naskladňuje. Uvádí The Guardian.
Lidstvo již také dobře ví, že respirační viry se rychle šíří a je velmi těžké je zadržet bez omezujících opatření. Toto je ale úplně jiná situace, než při SARS-CoV-2 , kdy vývoj testování, léčby a vakcín pro nový virus trval rok – nyní jsme mnohem lépe připraveni.
Témata: ptačí chřipka, Zvířata
Související
14. prosince 2022 8:39
17. února 2020 14:05
18. ledna 2020 15:56
4. ledna 2017 10:30