Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V celém Česku je ode dneška zakázán venkovní chov drůbeže. Za porušení hrozí vysoké pokuty

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V celém Česku je ode dneška zakázán kvůli ptačí chřipce venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí své ptáky umístit do budov. Výjimku mají chovatelé běžců, jako jsou třeba pštrosi, a holubů. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt své drůbeže s volně žijícími ptáky. Nařídila to Státní veterinární správa (SVS), protože počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v zemi roste.

Podle nařízení správy se také v chovech mohou pohybovat jen lidé, jejichž činnost je pro péči o drůbež zcela nezbytná. Vodu a krmivo musejí všichni, včetně chovatelů holubů a běžců, podávat uvnitř budovy případně pod přístřeškem, který zabrání kontaminaci výkaly volně žijících ptáků. Před kontaminací se musí chránit i skladované krmivo, stelivo a voda. Chovatelé registrovaní v ústřední evidenci hospodářských zvířat, na jejichž hospodářstvích není drůbež či ptáky možno umístit do budov, o tom musejí neprodleně informovat krajskou veterinární správu.

Za porušení těchto mimořádných opatření hrozí vysoké pokuty. U fyzických osob může sankce činit až 100.000 korun a u právnických osob, tedy firem, až dva miliony.

V Česku bylo letos od začátku prosince potvrzeno šest nových ohnisek ptačí chřipky. "Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka," oznámila SVS. Čtyři z ohnisek jsou ve Středočeském kraji a dvě v Jihočeském. Pět bylo v malochovech drůbeže a jedno ve velkochovu kachen na výkrm ve Frahelži na Jindřichohradecku, kde bylo kvůli nákaze 5. prosince utraceno 15.000 kachen.

Témata:  ptačí chřipka Státní veterinární správa

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy