Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První návrh rozpočtu počítá v roce 2021 se schodkem 116 miliard. Podle ekonoma to nestačí

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v prvním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje schodek 116 miliard korun. Před schvalováním se však schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným kvůli koronaviru, řekla ministryně České televizi.

Stávající verze navíc nepočítá například s výpadkem, který by nastal při zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, odhadovaným na 70 až 90 miliard korun.

Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun. Schillerová počítá s tím, že svůj návrh na příští rok bude zpřesňovat podle dalších přijatých opatření. "Příjmová strana je zatížena značnými nejistotami. Nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu. A je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku," řekla ČT Schillerová.

V neděli bude rozpočet na příští rok a související daňové změny probírat expertní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti Schillerové a premiéra Andreje Babiše (ANO). Zeman kritizuje záměr zrušit superhrubou mzdu, který označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. "Já s velkým respektem mu naslouchám a vždycky budu hledat s ním nějaký konsensus," uvedla Schillerová.

Shodu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu ohlásily koaliční strany koncem srpna. Po Zemanových výhradách Babiš zdůrazňuje, že jeho menšinový kabinet musí hledat podporu i jinde a zrušení superhrubé mzdy je podmíněno koaliční dohodou na rozpočtu jako celku.

První návrh na příští rok počítá s příjmy 1633 miliard korun a výdaji 1749 miliard korun. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) však odhaduje, že finální schodek místo stávajících 116 miliard bude "hodně přes 250 miliard". Podle poslední novely letošního rozpočtu, kterou podepsal prezident v polovině července, mají být letos celkové příjmy 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun.

Učitelé by si podle návrhu měli v příštím roce polepšit o devět procent, nepedagogičtí pracovníci o 4,3 procenta. O 13 miliard na 85,4 miliardy by měly podle návrhu stoupnout výdaje ministerstva obrany. Na investice, které by podle Babiše měly být hlavní cestou z koronavirové krize, je v příštím roce vyhrazeno 142,1 miliardy, což znamená pokles o víc než 32 miliard korun. "Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, potřebuji vědět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy," uvedla Schillerová.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je schodek 116 miliard nerealisticky nízký. "Mnohem spíše to bude cifra až třikrát vyšší, v pásmu 320 až 350 miliard," tvrdí.

"Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy," dodal. 

Témata:  Ministerstvo financí státní rozpočet Alena Schillerová

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy