Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory navrhují vládě den pracovního volna 16. listopadu

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) jde o dobrý nápad.

"Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyři dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru," uvedl Středula. Situace v nemocnicích označil za velmi vážnou. Nepřetržité provozy nebo kritická infrastruktura by se nezastavila, dodal Středula.

"Přijde mi to jako rozumný nápad, mohlo by to velmi přispět ke snížení mobility a případně zrychlení poklesu epidemie. Klíčové bude stanovisko ministerstva zdravotnictví," řekl Hamáček ČTK.

Zavedení dodatečného dne volna připraví českou ekonomiku za současných podmínek nouzového stavu o dalších dvanáct miliard korun, reagoval na návrh analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud by měly být dny volna navíc dva, půjde o 24 miliard Kč. Zatím se podle něj nezdá, že by situace v nemocnicích byla natolik kritická, aby měla taková dodatečná ztráta své opodstatnění. Je také otázkou, zda zavedení jednoho, případně dvou dnů volna navíc, byť ve spojení s víkendem a státním svátkem, opravdu výrazně zlepší epidemiologickou situaci, poznamenal.

Témata:  odbory práce

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy