Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory navrhují vládě den pracovního volna 16. listopadu

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) jde o dobrý nápad.

"Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyři dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru," uvedl Středula. Situace v nemocnicích označil za velmi vážnou. Nepřetržité provozy nebo kritická infrastruktura by se nezastavila, dodal Středula.

"Přijde mi to jako rozumný nápad, mohlo by to velmi přispět ke snížení mobility a případně zrychlení poklesu epidemie. Klíčové bude stanovisko ministerstva zdravotnictví," řekl Hamáček ČTK.

Zavedení dodatečného dne volna připraví českou ekonomiku za současných podmínek nouzového stavu o dalších dvanáct miliard korun, reagoval na návrh analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud by měly být dny volna navíc dva, půjde o 24 miliard Kč. Zatím se podle něj nezdá, že by situace v nemocnicích byla natolik kritická, aby měla taková dodatečná ztráta své opodstatnění. Je také otázkou, zda zavedení jednoho, případně dvou dnů volna navíc, byť ve spojení s víkendem a státním svátkem, opravdu výrazně zlepší epidemiologickou situaci, poznamenal.

Témata:  odbory,  práce

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy