Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v ČR roste. Bez práce bylo v dubnu nejvíce lidí za dva roky

Úřad práce, ilustrační fotografie
Úřad práce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

V dubnu byla v ČR bez práce 254.000 lidí, což je nejvíce od března 2018. V evidenci přibývají především pracovníci ze služeb. Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta, potvrdil dnes Úřad práce ČR. O dubnových číslech hovořila již v pondělí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jsou data stále příznivá.

Na úřad práce nyní přicházejí především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb. "Řada lidí vyčkávala s evidencí na ÚP ČR do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ," uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Hlásili se i ti, kteří v těchto oborech pracovali v zahraničí, například v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku. Jsou mezi nimi také pendleři či osoby samostatně výdělečně činné, většinou drobní podnikatelé a řemeslníci, kteří kvůli omezením přerušili v dubnu svou činnost.

Volných míst v dubnu proti předchozímu měsíci ubylo zhruba o 9500 na přibližně 333.000. Situace kolem koronaviru ale zároveň vyvolala větší poptávku po některých profesích. Zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance například v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru. "Je tedy dost vysoká šance, v případě některých profesí, že propuštění zaměstnanci nastoupí rovnou k novému zaměstnavateli, aniž by se dostali do evidence ÚP ČR," podotkl Karmazín.

Maláčová v pondělí uvedla, že až v dalších týdnech se uvidí, do jaké míry může počet nezaměstnaných narůst. "Největší přelom očekáváme na konci měsíce května a na začátku června," uvedla ministryně. Některé firmy plánují hromadné propouštění. Ve druhém pololetí by mohla skončit v práci až tisícovka zaměstnanců Sokolovské uhelné a podobný plán je i ve společnosti AGC.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v dubnu v Praze, a to 2,4 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce pět procent obyvatel. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v dubnu všech 77 okresů. Na Chebsku to bylo o 53 procent, v Praze-východ zhruba o 36 procent, na Karlovarsku pak přibližně o 35 procent. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na Karvinsku, a to 7,6 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče. Zaměstnavatelé měli v dubnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky a pomocníky ve výrobě, uklízeče, obsluhu vysokozdvižných vozíků, řidiče nákladních automobilů, zedníky, kuchaře nebo pomocné manipulační pracovníky. Více než 70 procent volných míst je určeno uchazečům se základním, či nižším vzděláním.

V evidenci úřadů práce byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v dubnu 42,4 roku. Mezi evidovanými bylo 87.425 lidí nad 50 let, což je více než třetina všech nezaměstnaných.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 92.898 lidí, tedy téměř 37 procent všech uchazečů vedených v evidenci. V průměru to bylo 8475 Kč.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):

březen 2020 duben 2020 Praha 2,0 2,4 Středočeský kraj 2,5 3,0 Jihočeský kraj 2,4 2,9 Plzeňský kraj 2,6 3,0 Karlovarský kraj 3,1 4,3 Ústecký kraj 4,3 4,7 Liberecký kraj 3,1 3,5 Královéhradecký kraj 2,5 2,8 Pardubický kraj 2,3 2,5 Vysočina 2,7 3,0 Jihomoravský kraj 3,6 4,1 Olomoucký kraj 3,1 3,5 Zlínský kraj 2,5 2,0 Moravskoslezský kraj 4,6 5,0 ČR 3,0 3,4

Zdroj: Úřad práce ČR

Témata:  nezaměstnanost Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy