Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny plynu v EU rostou nad psychologickou hranici 40 eur za megawatthodinu, letos nejvýše

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Burzovní cena plynu v EU se nyní ocitla nad psychologickou hranicí 40 eur za megawatthodinu. To je dosavadní letošní maximum. Z ruského města Sudža, kde se nachází důležitý uzel evropského zásobování plynem, jsou totiž hlášeny zostřující se boje mezi ruskými a ukrajinskými vojsky, která do ruské pohraniční oblasti nečekaně pronikla tento týden.

V rámci EU jsou na hladkém průtoku plynem Sudžou závislé hlavně Slovensko a Rakousko, částečně také Maďarsko. Maďarsko ale plynovodním tranzitem přes Sudžu a následně Ukrajinu odebírá jen menší část svého plynu. Většinu odebírá prostřednictvím černomořského plynovodu TurkStream.

Hůře jsou na tom Slovensko a Rakousko, které by byly "první na ráně", pokud by kvůli bojům došlo k trvalejšímu výpadku dodávek skrze Sudžu a ukrajinský tranzit.

Celkově ale dodávky tímto tranzitem představují pouze tři až pět procent celoevropského dovozu plynu, takže plošná plynová krize nehrozí.

Citelnější růst cen plynu v EU však nastat může a mohou jej pocítit také domácnosti v Česku.

Zásobníky napříč Evropou jsou ale nyní naplněny z 86 procent, tedy nad úrovní pětiletého průměru pro tuto část roku. Problémem je však poměrně teplé léto, které výrazně zvedá poptávku po energiích, jak plynu, tak elektřině, a to například kvůli zvýšené potřebě chlazení či intenzivnějšímu využívání klimatizace. Proto nelze vyloučit výraznější růst velkoobchodních cen plynu a elektřiny v nadcházející době, který by nakonec do svých ceníků museli promítnout také tuzemští dodavatelé energií domácnostem a firmám.

Je proto prozíravé hned v těchto dnech cenu energií zafixovat, zejména plynu, a to klidně až na dva roky. Pravděpodobnost dalšího cenového růstu burzovního plynu je nyní mnohem větší než šance na jeho cenový pokles. Stejně tak pásmo, v němž může plyn cenově růst, je mnohem rozsáhlejší než pásmo, v němž by mohla cena plynu ještě případně klesat.

Témata:  zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy