Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boeing míří k soudu. Kvůli zakázce na 737 MAX

Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX
Foto: Pixabay

Dceřiná firma ruského státního konglomerátu Rostec podala ve Spojených státech žalobu kvůli porušení kontraktu na 35 letadel Boeing 737 MAX. Je to první žaloba na amerického výrobce ze strany zákazníka ve spojitosti s bezpečnostní krizí kolem těchto letounů, napsal list Financial Times (FT).

Boeing 737 MAX byl celosvětově odstaven po dvou nehodách, při nichž zahynulo více než 300 lidí. Boeing i letecké společnosti stále prodlužují lhůty, kdy se letadlo bude moci opět vrátit do vzduchu.

Leasingová firma Avia Capital Services tvrdí, že havárie byly způsobeny "nedbalostí a rozhodnutími společnosti Boeing" nejen při projektování letadla, které bylo "vadné", ale také při "zadržování kritických informací" americkému regulátorovi během certifikace.

Avia uvedla, že předtím, než byly letouny 737 Max celosvětově vyřazeny z provozu, si u amerického výrobce objednala 35 těchto strojů a předala mu sumu 35 milionů dolarů (812 milionu Kč) na zajištění zakázky. Nyní požaduje vrácení této částky spolu s úroky, ztrátami na zisku ve výši 75 milionů dolarů, 115 miliony dolarů z titulu kompenzací a represivní náhrady škod. Rostec agentuře Reuters podání žaloby potvrdil.

Boeing byl zažalován v pondělí u soudu v Chicagu. V žalobě stojí, že firma "záměrně" neprozradila svým zákazníkům, včetně Avia Capital Services, informace o letové způsobilosti letadla Max, aby je ke koupi letadla přiměla. Právní zástupce Steven Marks ze společnosti Podhurst Orseck listu FT sdělil, že kompenzace, jakou Boeing ruskému podniku nabídl, nebyla adekvátní. Kvůli podání žaloby se na něj obrátily i další společnosti a Marks předpověděl, že případ bude jen první z mnoha.

Témata:  Boeing 737 Max soudy

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy