Mají si mladí na co stěžovat? V Německu je maturita nevídaný luxus, jinde jsou na tom ještě hůř

V Německu začíná povinná školní docházka stejně jako u nás v 6 letech a trvá zpravidla 9-10 let. Základní vzdělání trvá čtyři roky a poté se rodiče a děti musejí rozhodnout o dalším kroku. Na výběr mají tři možnosti

Hauptschule (česky: Hlavní škola) je určená pro děti, které jsou obecně vzato méně nadané. Ve většině případů se jedná o děti přistěhovalců se špatným jazykovým vybavením. Délka docházky je 6letá. 

Realschule (česky: Reálná škola) je šestiletá a slouží jako příprava pro další vzdělávání.

Gymnasium trvá devět let a je považované za nejprestižnější, neboť jako jediné nabízí možnost získání maturity, k níž jsou připouštěni pouze studenti, kteří tři roky intenzivně studovali matematiku, německý a jeden cizí jazyk. 

Maturitní vysvědčení je stejně jako v ČR podmínkou přijetí na vysokou školu. Na rozdíl od nás je v Německu maturita považovaná za vysoký stupeň vzdělání a není tak snadné ji získat i proto, že jí nabízí pouze gymnázia.

Domácí vzdělávání je v Německu téměř absolutně zakázané a místní úřady je povolují pouze za mimořádných okolností (děti rodičů provozujících cirkus apod.) V roce 2010 udělily Spojené státy politický azyl rodičům pěti dětí, jimž odmítaly německé úřady povolit vzdělávat své děti doma. Informoval o tom deník Aktualne.cz

Ve Velké Británii začínají děti povinnou školní docházku v 5 letech a končí ji v 16, přičemž nejprve navštěvují Primary School, kterou zakončují dosažením věku 11 let.

Podobně jako v Německu, tak už v 11 letech musí mít děti jasno o své budoucnosti. To, že Harry Potter dostal v tomto věku dopis z Bradavic, zřejmě není pouhou náhodou.

Primární a sekundární školství je ve Velké Británii bezplatné, ale rodiče mohou své děti posílat do soukromých a mnohdy prestižnějších škol.

Ve Francii začíná dětem povinná školní docházka stejně jako u nás v 6 letech a trvá až do 16 let. Od 6 do 10 let navštěvují francouzské děti tzv. écoles élementaries, který je vlastně ekvivalentem českého prvního stupně.

Od 10 do 15 let pokračuje ve studiu na tzv. collége, což v českém vzdělávání znamená druhý stupeň. Po skončení collége lze studovat buď lyceum, které nabízí střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo jít do učení. 

Maturitní vysvědčení je ve Francii stejně jako v ČR podmínkou pro přijetí na vysokou školu.

Ruské děti jsou považovány za školou povinné od šesti, až sedmi let věku. Základní vzdělání trvá čtyři roky. Poté následuje pětileté střední sekundární a dvouleté vyšší sekundární.

Délka povinné školní docházky je jedenáctiletá. Ruské vysoké školy mají podobně jako české obory rozdělené na bakaláře a magistry. Největšími univerzitami jsou Petrohradská státní univerzita a Moskevská státní univerzita.

Známkování je v Rusku obrácené. Zatímco české děti doufají, že dostanou z pololetní prověrky jedničku, ruské to mají přesně naopak. Pětka totiž znamená výbornou a jednička nedostatečnou. Pouze trojka má v ruském a českém známkovacím systému stejné postavení, tedy dobrá.

O ruském vzdělávacím systému informoval bývalý náměstek ministra financí Jan Gregor v časopise Auspica.

Témata:  školství,  studenti