Zeman navštíví Bělověžský prales. Ztrapní se zase zpochybňováním přirozené obnovy lesa jako na Šumavě?

Miloš Zeman je známý odpůrce Národního parku Šumava, opakovaně navrhoval jej zrušit. V souvislosti s Šumavou proslul mnoha absurdními výroky. Přitom podle vědeckého monitoringu roste v územích ponechaných tamější přírodě průměrně přes 4800 stromků na hektar. Miloš Zeman, který se v roce 2009 proletěl nad národním parkem helikoptérou je ovšem „neviděl” a pohled na lesy označil za apokalyptický. O mladých stromcích rostoucích u pramene Vltavy zase prohlásil, že je tajně v noci vysazovali ochránci přírody při svitu reflektorů. V loňském roce se neúspěšně snažil vetovat novelu zákona o ochraně přírody, která upřesňovala pravidla péče o národní parky podle mezinárodních pravidel a zvyklostí.

Bělověžský prales je na rozdíl od Šumavy smíšeným porostem s převahou listnáčů. Smrků je v něm jen malá část, takže kůrovec jej výrazněji poškodit ani nemůže. Kromě nejzachovalejší části původního nížinného lesa tvořené národním parkem obsahuje prales i porosty, v nichž sice těžba i v minulosti v omezeném rozsahu probíhala, nicméně si přesto z naprosté většiny zachovaly pralesovitý charakter. Jsou proto chráněné nejen evropskou soustavou chráněných území Natura 2000, ale i jako jediná polská oblast zapsaná na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Ze studie „Puszca Bialowieska – raport z dewastacji“ vyplývá, že během roku 2017 bylo přesto v Bělověžském pralese vytěženo 190 tisíc metrů krychlových dřeva, čtyřnásobek dosavadního ročního limitu. Během této nejrozsáhlejší těžby za posledních třicet let kácelo pět harvestorů až 1500 stromů denně. Polští vědci přitom opakovaně varovali, že ekosystému pralesa přit takovém kácení hrozí kolaps.

V červenci 2017 shromáždění UNESCO upozornilo, že pralesu hrozí kvůli těžbě vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví. Evropský soudní dvůr v dubnu tohoto roku rozhodl, že žaloba Evropské komise proti Polsku ohledně porušování směrnic o ptácích a přírodních stanovištích Natura 2000 byla oprávněná a nadměrné kácení nesmí pokračovat.

Na ochranu soudem obhájených přírodních hodnot upozorňovaly i demonstrace v mnoha městech včetně Prahy a výzva, kterou podepsalo 230 tisíc lidí. V Bělověžském pralese mapovalo a brzdilo nelegální těžbu poškozující prales pokojnými blokádami přes 1500 lidí, z nichž bylo více jak sto z České republiky. Tak jako na Šumavě i v Bělověži daly nakonec oficiální instituce vědcům i protestujícím lidem za pravdu.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, uvedl:

„Prezident Zeman nerozumí ochraně přírody ani pralesům. Nemůže změnit přírodní zákonitosti ani rozhodnutí Evropského soudního dvora. Cesta do Bělověžského pralesa, kde ochránci přírody blokovali těžbu a vyhráli soud, je jen jeho typickou exhibicí a kalením vody a je zhola zbytečná.”

„Prezident Zeman by měl diskutovat nejen se zástupci polských státních lesů a ministerstva, kteří kácení podporovali, ale i s polskými vědci a ochránci přírody. Dozvěděl by se o Bělověžském pralese jistě hodně zajímavého, ale nezapadajícího do jeho představ. Závěr Evropského soudního dvora, že kácení nebylo legální, nemá jak zpochybnit.“

„Miloš Zeman se na Šumavě zesměšnil mnoha absurdními výroky. Národní park Šumava opakovaně navrhoval zrušit. I když dle vědeckého monitoringu roste v bezzásahových územích na Šumavě průměrně přes 4800 stromků na hektar, Zeman je z helikoptéry „neviděl” a tvrdil, že stav lesů je apokalyptický. O stromcích u pramene Vltavy později prohlásil, že je tajně v noci vysazovali ochránci přírody při svitu reflektorů. Jsem zvědavý, co se od něj dozvíme v Bělověžském pralese.”

Témata:  Miloš Zeman,  Příroda,  kůrovec