Francouzské prezidentské volby vypadají jako estráda. Le Penová vítězí nad Fillonem

Zdá se, že informaci vypustil někdo z jeho vlastní strany (jde očividně o interní práci). Proslýchá se, že by Fillona mohl nahradit předseda Senátu Gérard Larcher. 

Larcher má nulové charisma, ale mohl by získat dost hlasů pro nominaci díky národní radě strany (něco jako parlament strany). Asi nemusím dodávat, že Larcher nemá vůbec žádnou šanci stát se prezidentem.

Hlavním vítězem je zde Marine Le Penová a hned za ní také Emmanuel Macron. Jistě, investoři stále více věří možnosti, že Le Penová bude zvolena prezidentkou (spread francouzských desetiletých dluhopisů byl dnes ráno na 0,64 bodů – což je nejvyšší úroveň od července 2013).

Zde se musíme zmínit o velmi důležitém bodě v ekonomickém programu Le Penové. Už nemá v plánu opustit euro, ale chce zavést frank paralelně s eurem. Zdá se, že chce opět zavést „hada v tunelu“, což však byla velká chyba už kdysi. Je nepravděpodobné, že by takový systém vydržel.

Předpokládaný pokles dolaru za vlády Donalda Trumpa by mohl skupinu měn oslabit, jak tomu bylo i v letech 11972 až 1978, kdy kurz dolaru neustále klesal. Kromě toho Le Penová hodlá jednat s Bruselem a pokud dosáhne toho, co chce, navrhne Francouzům referendum o setrvání v Unii, jako to udělal David Cameron.

Makroekonomický obrázek vůbec nevypadá dobře. V roce 2016 dosáhl ekonomický růst 1,1 % (konsenzus na 1,2 %) v porovnání s 1,2 % v roce 2015. Socialistická vláda podnikla určitá zajímavá ekonomická opatření, ale ta přišla příliš pozdě a byla často špatně nastavená.

Například dohoda o konkurenci v podstatě zvýhodňuje nejvíce ty společnosti, které nemají mezinárodní konkurenci, např. poštovní služby (jeden z hlavních příjemců!), místo aby podpořila malé a střední podniky orientované na export.

Od začátku roku se objevují i pozitivní signály, ale jsou nejednoznačné. Pokles zásob by normálně vytlačil soukromé investice mnohem výš. Stejná situace však nastala v prvním čtvrtletí roku 2016 a nedošlo k vytouženému ekonomickému dopadu na růst. Kromě toho řada pozorovatelů připomíná, že důvěra domácností je na nejvyšší úrovni od roku 2007.

Chtěl bych být optimistou, ale pravda je taková, že důvěra domácností není příliš spolehlivý ukazatel stavu francouzské ekonomiky. Tento ukazatel závisí na řadě otázek, které se od roku 1974 nezměnily, a žádná se netýká přímo důvěry.

Francouzská ekonomika letos nemá žádný důvod k optimismu. Můj názor je, že francouzské HDP bude kolem 1 %.

Otázkou stále zůstává vysoká míra zadluženosti Francie, což bude určitě i první velký problém nového prezidenta. Rostoucí sazby dramaticky zvyšují dluhovou zátěž. Výnosy francouzských desetiletých dluhopisů jsou kolem 1,30 %, což je o dost výše, než je rozpočtový cíl (0,9 %). Prvním opatřením nové vlády po volbách by tedy měla být revize rozpočtu na rok 2017 a další rychlé omezení výdajů. Informoval Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Témata:  Francie,  volby,  Marine Le Penová