Východoevropské země se obrací k Rusku. EU může brzy zkolabovat, varují média

Východoevropské země otevřeně rozvíjí své vazby na Rusko. Zejména ve dvou zemích - Moldávii a Bulharsku - zaznamenávají velký nárůst popularity proruské síly a proruští politici, což potvrdily i nedávné volební výsledky.

Bulharsko, které vstoupila do bloku v roce 2007, si nedávno do čela zvolilo proruského kandidáta Rumena Radeva, zatímco v Moldávii byl minulý týden prezidentem zvolen Igor Dodon, jehož ambicí je být blíže k Rusku.

Podle rakouského deníku Die Presse existuje celá řada důvodů, proč narůstá popularita proruské politiky ve východní Evropě. „V Moldávii panuje nespokojenost kvůli korupci a rozdělaná prozápadní vláda je hlavním důvodem touhy po 'starých dobrých sovětských časech'," píše list. „Chudoba a hospodářská stagnace tlumily naděje na lepší budoucnost Evropy a v některých případech je dokonce zničily," myslí si deník.

Rusko stále zachovává důležité obchodní vztahy s mnoha východoevropskými národy a Moldávie a Bulharsko jsou jen dvě země, které spoléhají na ruské dodávky plynu. Vzhledem k postojům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa je možné, že se i další evropští představitelé východní Evropy rozhodnou rozvíjet své strategické vztahy s Moskvou.

Obchodní sankce uložené na Rusku ze strany EU a USA mají zhároveň významný dopad na některé východoevropské státy.

Po brexitu a rostoucích spekulacích, že jiné země - včetně Francie a Švédska - by mohly zvažovat opuštění obchodního bloku, mohou východní Evropy podle serveru Express začít uvažovat, zda by nebylo výhodnější sladit svou politiku s Ruskem, spíše než zůstat součástí rozpadající se EU.

Připravenost některých zemí přiblížit se Rusku by pak mohla podle serveru přinést znovuoživení ruské sféry vlivu, což by vedlo k přerozdělení sil v Evropě. To vše by mohlo znamenat definitivní konec EU.