Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sklenkou vína ke zdraví? Ne! A je to ještě horší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dlouhodobě se vedou spory o to, zda alkohol v přiměřeném množství může být prospěšný zdraví, nebo zda zdraví naopak škodí. S odpovědí nyní přišli vědci z novozélandské Otagské univerzity. Jejich závěry se ale většině lidem líbit nebudou. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Studie, která byla zveřejněna ve vědeckém časopise Addiction, došla k závěrům, že existuje přímé spojení mezi konzumací alkoholu a vznikem rakoviny. „Existují silné důkazy, že alkohol způsobuje rakovinu na sedmi místech v těle a možná i na dalších," varuje Jennie Connorová z oddělení preventivní a sociální medicíny Otagské univerzity.

Ačkoliv vědci zatím přesně nevědí, jak alkohol rakovinu způsobuje, na základě epidemiologických důkazů odvodili, že alkohol způsobuje rakovinu ústní části hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu. Varují, že se dále objevují důkazy, že by mohl souviset i s rakovinou kůže, prostaty a slinivky břišní.

Connorová také upozorňuje, že riziko se s počtem konzumovaného alkoholu zvyšuje. Riziko existuje podle ní ale i pro lidi, kteří alkohol konzumují jen středně či málo.

Výsledky analýzy se zakládají na údajích získaných během posledních 10 let předními organizacemi, které se zabývají výzkumem rakoviny. Výsledky podle deníku uznali i zdravotní experti, kteří nyní navrhují, aby byli lidé o riziku informováni a aby na obalech alkoholu byly varovné nápisy, jako je tomu například u cigaret.

Connorová ale dodává, že pokud lidé alkohol pít přestanou, jejich riziko vzniku rakoviny hrtanu, hltanu a jater klesá. Čím déle se pak alkoholu vyhýbají, tím nižší je jejich riziko. Naopak ještě větší riziko mají lidé, kteří zároveň konzumují alkohol a kouří.

Témata:  víno alkohol

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy