Proč chtějí uprchlíci z Česka pryč?

Ministr vnitra Milan Chovanec v pátek 1. dubna oznámil, že projekt Generace 21 na záchranu 153 iráckých křesťanů. „Stalo se to v okamžiku, kdy 33 z dosavadních 89 přicestovavších Iráčanů stáhlo svou žádost o udělení asylu. A je celkem logické, že jejich rozhodnutí vzbuzuje značnou pozornost – snad ještě větší, než jejich přílet do naší vlasti, který se odehrál ve čtyřech skupinách," vysvětluje na svých stránkách zástupce nadačního fondu Dan Drápal.

„Proč to udělali? Vybrali jsme nevhodné lidi? Slíbili jsme jim něco, co jsme pak nedodrželi? Jaká je jejich motivace? Platí skutečně domněnka, kterou vyslovil i ministr vnitra, že se vlastně chtěli co nejvíce přiblížit Německu nebo Švédsku? Tyto otázky si pochopitelně klademe také. Nebudu tvrdit, že známe správné odpovědi, nicméně něco přece jenom víme s jistotou," píše Drápal ve svém textu.

Mezi skupinami opouštějícími Česko je velký rozdíl

Upozorňuje, že v první řadě je rozdíl mezi skupinou z Brna, která se chce vrátit do Iráku, a velkou skupinou uprchlíků z Okrouhlíků u Jihlavy. „Motiv brněnské rodiny je jasný: Staří rodiče trpí steskem po domově a chtějí se vrátit. Vztah mezi starými a mladými je v Iráku hodně jiný než v České republice. Stáří je mnohem více ctěno a vůle rodičů je vesměs respektována. Dokážu si představit, že rozhodování střední generace nebylo vůbec jednoduché," uvádí s tím, že je mu líto především dětí, které zná, protože s nimi z Erbílu cestoval.

Svírá se mu prý srdce, když pomyslí, do čeho se vlastně vracejí. „Osobně bych v jejich situaci dal přednost úvahám o budoucnosti vlastních dětí a dal bych jí přednost před snahou vyhovět rodičům. Nicméně jsou to svobodní lidé, kteří sami nesou zodpovědnost za své rozhodnutí. Je mi to líto, ale na druhé straně je chápu a nikdy nebyl důvod podezírat je z nějakých postranních úmyslů nebo nevděčnosti jako Generaci 21, tak České republice obecně," vysvětluje zástupce Generace 21.

V Okrohlíku nastaly problémy 

Jinak je to prý s uprchlíky z Okrouhlíku. Když přijela první skupina, bylo vše v pořádku. Problémy pak nastaly, když dorazila skupina druhá. Když uprchlíci naznačili, že uvažují o jiné budoucnosti, pozastavil fond žádost o přidělení bytů v Jihlavě. Sám Drápal prý spolu s tlumočníkem jel do Okrouhlíku, aby situaci osobně řešil. „Musím říci, že tato schůzka byla naprosto neuspokojivá. Žádný relevantní důvod pro jejich nespokojenost s Gen 21 jsem nezaslechl. Netvrdím, že nebylo nic, co by mohli udělat lépe, nicméně celou situaci myslím zvládli velmi obstojně, ne-li výborně. Zvažme jen tu skutečnost, že od počátku byli pod neustálým tlakem médií; vše se odehrávalo takřka v přímém přenosu. Já bych to lépe nezvládl," přiznává zástupce fondu.

Uprchlíci prý stále měnily své názory, nejprve tvrdili, že o cestě do Německa vůbec nemluvili a zdálo se, že problémy byly urovnány. Jenže druhý den bylo vše zase jinak. „Když jsem pak v poledne přijel já s tlumočníkem, tak už mi prostě jen oznámili, že chtějí do 'jiné země'. Přivezl jsem jim do arabštiny přeložený dopis s varováním, že toto rozhodnutí může být velmi nebezpečné. Pokud stáhnou svou žádost o asyl, nebudou už ji moci podat v žádné jiné zemi EU. V podstatě mi řekli, že se se mnou nebudou bavit, že chtějí mluvit pouze „s někým z vlády". Když ale k takovému rozhovoru došlo, nedověděli se nic jiného než to, co již slyšeli ode mě," popisuje situaci v Okrouhlíku Drápal.

Zřejmě si chtěli dojednat lepší podmínky - a k tomu nedošlo

Varování, že tímto krokem mohou ohrozit celý projekt a znemožnit přílet dalších Iráčanů, byl podle něj marný. „Bylo nám rovněž naprosto zřejmé, že někdo je popuzuje proti Generaci 21 a slibuje jim nesplnitelné, zřejmě ve snaze náš projekt potopit. Nyní napíšu něco, co je moje domněnka, ale z principu věci si jí nemohu být naprosto jistý. Zdá se mi, že stažení žádosti o azyl byl z jejich strany jakýsi pokus vyjednat si lepší podmínky, tedy že šlo o jakési licitování," píše Drápal s tím, že se podle něj uprchlíci pouze pokoušeli vyjednat lepší podmínky.

„Oni se možná domnívali, že lze nějak licitovat, a stejně asi přistupovali k jednání s Ministerstvem vnitra. Jenže Ministerstvo vnitra zareagovalo – z poměru Středoevropana zcela logicky a ani tomu nemohlo být jinak – tak, že jejich žádosti o zrušení azylového řízení a vydání pasů okamžitě vyhovělo. Mohu se mýlit, ale osobně se domnívám, že až v tomto momentu jim možná začalo docházet, co se vlastně děje. Nezdá se mi, že by měli jakýkoli plán. Možná se vrátí do Iráku, ale na rozdíl od oné brněnské rodiny si nemyslím, že to byl jejich záměr. A je mi jich velice líto – zejména je mi líto jejich dětí," píše.

Fond prý mnohokrát dostal otázku, zda uprchlíky nevybral špatně. Připomíná, že všichni příchozí byli schváleni iráckým spolupracovníkem. Mohli tedy sice ověřit, zda jsou pokřtění, mají oddací listy, nebo jestli jejich životní příběhy „sedí" a nemění se v čase, ale přesto se člověk nemusí dozvědět nic o povaze těchto lidí. „Tomu, že ministr vnitra celý projekt pozastavil, se vůbec nedivím. Doufám, že snad bude moci být obnoven, až se ukáže, že zbylí iráčtí křesťané se skutečně do naší společnosti zaintegrují," doufá Drápal.

Témata:  uprchlíci