U Jílkové bylo opět rušno. Dohoda o uprchlících? Je to pakt Merkel-Erdogan

Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem obsahuje devět bodů, na základě kterých by se mimo jiné měl regulovat příchod uprchlíků do Evropy. Ankara pak výměnou za to získá finanční pomoc nebo bezvízový styk. Kromě toho bude za každého Syřana navráceného do Turecka poslán do Evropy jeden Syřan čekající v uprchlických táborech v Turecku. Jak přiznali diskutující v pořadu Máte slovo, dohoda není ideální, přesto by měla přinést alespoň částečné zlepšení migrační krize.

Diskuse: 5

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama
Ve StarDance dotančil Dalibor Gondík! Je to pro mě výhra, řekl po vyřazení - anotační obrázek
Ve StarDance dotančil Dalibor Gondík! Je to pro mě výhra,…

Podle vysokoškolského pedagoga ekonomie Michala Blahouta Evropa uzavřením dohody přijala závazek, že bude pomáhat. „Pomáhat bližním. Ale kdo je to ten bližní? To je někdo, kdo je nám blízko. O Syřany by se měl postarat ten, kdo je jim blízký, tedy muslimské země. Měly by to dělat automaticky a ne po nás žádat výpalné," začal zostra diskuzi Blahout.

Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová upozornila na to, že hlavním cílem dohody je zastavit nelegální migraci a omezit obchod s lidmi. „Jenže to by měly zvládat muslimské země a EU by jim měla jen pomáhat. A ne naopak," namítal Blahout. Další europoslanec, tentokrát za ODS, přiznal, že dohodu z části podporuje. „Podporuji výstavbu uprchlických táborů v Turecku. Uprchlíci by měli zůstat co nejblíže domovu, návrat je pak snadnější. Musíme poskytnout finanční, materiální i logistickou pomoc. Nesouhlasím ale s principem jeden za jednoho. Jsou to jen maskované kvóty, někdo si je přece bude muset převzít," upozorňoval Jan Zahradil.

Miliardy nejdou do kapsy Erdoganovi

Podle Mariana Brzybohatého, odborníka na terorismus spočívá problém v tom, že když se zastaví jedna cesta, migranti si najdou jinou. „Turecko má vůči EU výhodné postavení. Má stimuly, aby krizi spíše podporovalo, stupňování tlaku jim přinese více peněz," připouští expert. Právě slíbené peníze pro Ankaru jsou podle některých problém. EU se zavázala poskytnout na pomoc tři miliardy eur, Turecko žádá nejméně jednou tolik. Šojdrová ale připomíná, že při jednání o dohodě EU z tohoto bodu neustoupila a že slíbila právě jen tři miliardy. Další peníze podle ní budou čerpány jen v případě nutnosti. Peníze přitom podle ní nepůjdou „do kapsy Erdoganovi", ale přímo na projekty spojené se vzděláváním, zdravotnictvím a další potřebné věci.

Jeden z divaček je ale přesvědčena, že Turecko EU vydírá. „Kdo nám zaručí, kam jdou peníze?Turci nehlídají hranice, uprchlíky vozí přímo do Řecka. Nikoho při formování Schengenu nezajímalo, jestli je řecká hranice ochranitelná," tvrdila divačka. Podle Brzybohatého nese migrační vlna známky organizovanosti. „Bez tichého souhlasu některých států by to bylo neproveditelné," uvedl, ale konkrétní být nechtěl. Podle účastníka misí OSN Pavla Skácela nejde o dohodu, ale o „kočkopsa", neboť je nevymahatelná a nekontrolovatelná. A Reuters prý psala, že nechtějí 3 ale dokonce 20 miliard. „Kde se to zastaví?" zajímalo by Skácela.

Turecko je v tom s námi i na něj IS útočí

Šojdrová ale připomněla, že od května se řešily jen kvóty, dohoda s Tureckem je podle ní konečně krok, který ukazuje, že se dělá něco praktického. Turci už podle ní poslali úředníky, kteří mají organizovat navracení uprchlíků. Podle Zahradila je příliš brzy na to hodnotit, jestli má dohoda nějaký dopad, je prý třeba měsíc nebo dva počkat. „Turecko je v tom s námi. Nedávno prožilo útoky Islámského státu. Za půl roku zažilo pět atentátů, při kterých zemřelo 170 lidí. Na druhou stranu je ale uprchlictví pro ně byznys. Je to země, která má 80 milionů obyvatel a hostí asi 3 miliony uprchlíků. To je nezvladatelné. A proto jim musíme poskytnout materiální i finanční pomoc," vysvětloval europoslanec ODS.

Moderátorka Michaela Jílková také připomněla, že se objevily zprávy, že turečtí pohraničníci od prosince zastřelili nejméně 16 syrských uprchlíků, včetně tří dětí. Zajímalo ji proto, zda Turecko nedělá za Evropu „špinavou práci". Podle Šojdrové ale přijatá dohoda mluví i o bezpečnosti v zemi. Další z diváků – důchodce z Říčan také uvedl, že Turecko zásobovalo IS a že od něj pak také kupovalo ropu. A USA podle něj školily islamisty. Podle Brzybohatého je to pravda, stát ale namítá, že jde o obchodní aktivity privátních skupin a že stát jako takový na to nemá vliv. Turecko si podle něj válkou také řeší svůj vztah ke Kurdům, čímž ji vlastně zneužívá. Stejný divák také nařkl politiky, že celých pět let lžou, když říkají, že se do Evropy vrací „belgičtí mladíci".

Jsme v "pochodující válce"?

Podle Jílkové tak divák narážel na to, že Turecko vydalo informaci, že zadrželo jednoho z teroristů a Belgii před ním varovalo varovalo. Ta ale muže propustila a on se o něco později odpálil při útoku v Bruselu. Diskutující se shodli, že v tomto případě jde o chybu belgických a francouzských vlád a bezpečnostních složek, které pochybily. Důchodce si ještě přisadil, svět je podle něj v pochodující válce. „Migranti pochodují, následky uvidíme za několik let. Vše zavinily USA, když vzaly armádu a letadla a šly 'dělat demokracii'. Zabily Husajna i Kaddáfího, vznikl chaos. USA musí nést důsledky. Europoslanci by měli přes OSN tlačit, aby USA zaplatily alespoň 50 procent nákladů," burcoval.

Expert na terorismus Brzybohatý přiznal, že západní intervence k problému přispěla, vše je podle něj ale otázkou vztahů a zájmů. Je proto prý pravděpodobné, že i kdyby nedošlo ke svržení režimů v Iráku nebo Libyi, situace by přesto byla podobná. Jeden z mladších diváků se přiznal, že se mu nelíbí dělení na „hodné" uprchlíky a ekonomické migranty. „Pokud někdo utíká z Afghánistánu před Talibanem, měli bychom mu pomoci," myslí si. Podle pedagoga Blahouta by ale měli prchat do podobné země, jako příklad uvedl Saudskou Arábii. „Pokud žena utíká před Talibanem, třeba proto, aby mohla studovat, těžko půjde do země, kde chtějí ženám zakázat řídit a kde panují středověké praktiky," opáčil mu divák.

Statisíce uprchlíků vznikají v samotném Turecku

Lucia Najšlová z  Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity připomněla, že s dohodou není spokojen nikdo. V některých zemích podle ní vládnou silné protiuprchlické nálady. Připomněla, že třeba Polsko kvůli útokům v Bruselu nechce „přijmout ani nohu" Proto je třeba pracovat nejen na zlepšení podmínek v uprchlických táborech, ale i na domácí debatě na toto téma. Zahradil dodal, že EU přehodila práci na třetí zemi, ale pokud to EU nezaplatí, do Evropy se pohrnou další miliony uprchlíků. Najšlová ale dodala, že Evropa se dohodou nemůže zbavit zodpovědnosti a i tak si musí udělat svou práci.

Skácel namítal, že válka probíhá i v samotném Turecku a že některá kurdská města vypadají naprosto stejně jako ta zničená syrská. „Statisíce uprchlíků vznikají v samotném Turecku," připomněl. Podle Zahradila jde o jinou válku, kde teroristé s PKK páchají atentáty proti občanům Turecka a že vláda musí jednat. Podle Skácela to však nejvíce odnáší civilisté, stejně jako třeba to bylo za Sadáma v Iráku. Šojdrová namítla, že ještě před chvíli jeden z diváků nadával, že USA vtrhly do Iráku nebo Libye. A teď najednou lidé chtějí, aby se stejně řešila situace v Turecku. Podle ní tam musí dojít k určitému vývoji. Brzybohatý dodal, že bezvízový styk s Tureckem je vysoce rizikový, protože země je branou pro nebezpečné lidi.

Nejde o dohodu ale o pakt "Merkel-Erdogan"

Z publika se také ozval hlas, podle kterého není domluva mezi EU a Tureckem dohodou, protože to by museli souhlasit všichni. Jde prý spíše o „pakt Merkel-Erdogan". Turky prý nic nezabrzdí a své vyděračské požadavky budou jen stupňovat. „80 procent Sýrie je v rukou vlády, jenže to by Západ nesměl vyzbrojovat takzvanou opozici," dodal divák. Namítl také, že turecká hranice s Řeckem je dlouhá jen 400 kilometrů a že ji ani přesto Turecko nedokáže hlídat. „Místo, aby řecká pohraniční stráž lodě s uprchlíky obracela, vozí je na své pobřeží," zlobil se. „Jenže v těch lodích jsou lidé, zoufalí lidé," namítl další divák. „Mají lodě obracet a dát migrantům jasně vědět, že v Evropě nedostanou žádné finance a že budou zavřeni v internačních táborech," trval na svém naštvaný divák.

Najšlová se domnívá, že je možné bránit se proti cizí armádě nebo teroristům, ale v případě uprchlíků by nastal „hodnotový" problém. Jeden z mladších diváků také podotkl, že se rok hledá řešení mimo Evropu a když se najde, lidé stejně spokojeni nejsou. „Není to ideální, taky se mi to nelíbí. Proč lidem vadí spolupráce s Tureckem, které je náš partner, a nevadí jim, když se Zeman paktuje s komunistickou Čínou," narážel divák na právě skončenou návštěvu čínského prezidenta v Praze. „Mluví se o tom, že prezident rozděluje společnost, ale to není pravda. Lidi rozděluje představa, že na tom budou hůře než ti migranti. Bojí se, že se vše dá uprchlíkům a že to, co budovali jejich dědové, už tu nebude. To dělí společnost," dodal Skácel. „Myslete na budoucnost. Nechci, aby to zde dopadlo jako v Německu. Nechci za 10 let chodit zahalená," prosila jedna z divaček.

Témata: Máte slovo

Diskuze: U Jílkové bylo opět rušno. Dohoda o uprchlících? Je to pakt Merkel-Erdogan

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 5, poslední 30.11.-0001 00:00 Vložte komentář

Zobrazeno posledních 5 komentářů. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky