Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města zasažená migrační krizí zaznamenala velký pokles životní úrovně

Přijímání uprchlíků do Evropy
Přijímání uprchlíků do Evropy
Foto: Tomáš Zdechovský

Podle studie Evropské komise, o které informuje deník Daily Mail, města, kam přišlo nejvíce migrantů, utrpěla obrovský pokles životní úrovně. Z dotazování v 83 městech vyplynulo, že ve 40 procentech z nich nejsou cizinci dobře integrovaní.

Města v evropských zemích nejvíce zasažených migračních krizí říkají, že příchod cizinců měl negativní dopad na život v místních komunitách. Rozsáhlá studie Evropské komise, která proběhla v 83 městech, analyzovala kvalitu života lidí. Výzkumnící dotazované požádali, aby hodnotili faktory z oblasti vzdělávání, bydlení, štěstí a dopadů migrace.

Na otázku, zda jsou cizinci dobře integrováni, ve 33 městech kladně odpověla méně než polovina. V to, že jsou dobře integrováni, věřilo asi 40 procent dotazovaných. Nejvyšší míra nespokojenosti byla zaznamenána v Aténách (76%), Malmö (65%), Římě (64%) a Istanbulu (64%).

Poslední takový průzkum se uskutečnil v roce 2012, od té doby se situace nejvíce zhoršila v Turecku, nejvyšší nespokojenost panuje v Istanbulu a Ankaře. Podobná je i situace v bulharské Sofii.

Velký propad zaznamenalo také Řecko a Itálie, tedy země, přes které uprchlíci do Evropy nejčasněji přichází. Na otázku, zda je přítimnost cizinců vnímána pozitivě, odpovědělo záporně všech šest italských měst v žebříčku. Za nimi nísledoval Istanbul, Ankara a Sofie.

Když se výzkumníci ptali na to, jestli jsou lidé spokojeni se svými městy, dopadl nejhůře Istanbul (65 %), Palermo (67%), Athény (67%) Neapol (75%) a maďarský Miškovec (79%). Naopak nejspokojenější jsou lidé v Oslu a Curychu (99%), dánském Aalborgu, Vilniusu a Belfastu (98%).

Studie však také zjistila, že v celé Evropě je přítomnost cizinců vnímána spíše pozitivně. V Německu, kam přišel více než milion migrantů, cizince pozitivně vnímá 40 procent lidí, což je o 10 procent více než při minulém průzkumu.

Témata:  uprchlíci

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy