Čekali jsme lepší péči, psi se mají lépe než my, říkají uprchlíci a dobrovolně odjíždí domů

Údaje rakouského ministerstva vnitra ukazují, že v období od ledna do listopadu z Rakouska dobrovolně odcestovalo ze země asi 1100 Kosovanů. Kosovo je totiž považováno za bezpečnou zemi a lidé odtud proto nemají šanci v Rakousku získat azyl.

U migrantů z Iráku a Afghánistánu je to jinak, ti mají velkou šanci, že azyl dostanou. I mezi nimi se ale najdou tací, kteří se rozhodli k návratu. Konkrétně jde o 530 Iráčanů a 120 Afghánců. „Tento trend se stal patrnějším od poloviny září," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck.

Charita potvrdila, že v období od 1. září do 14. prosince odletělo domů 257 Iráčanů, 35 Afghánců a 53 Íránců - z nichž většina měla bydliště ve Vídni. V roce 2014 to byli jen dva Iráčané, devět Afghánců a jeden Íráčan.

„Mnozí se bojí deportace a ponížení," uvedl mluvčí Charity Martin Gantner. Dodal, že jiní se vracejí, protože jim chybí jejich rodiny, další měli jiná očekávání ohledně toho, jaké Rakousko a Evropa budou. „Tady v Rakousku pro ně existuje tolik nejistoty, že jsou mnozí uprchlíci traumatizováni a potřebují získat pocit bezpečí," řekl.

Tři Íráčani ve věku kolem 20 let deníku Kurier řekli, že mají v plánu odletět domů ve středu. V Rakousku strávili tři měsíce. Jsou počítačoví inženýři a doufali, že se jim v Evropě podaří vybudovat lepší život. „Chtěli jsme mír, svobodu a budoucnost," uvedl třiadvacetiletý Muqdad. On a jeho přátelé žijí v nouzovém uprchlickém ubytování ve 3. vídeňském obvodu.

„Právě zde jsme ponižováni," řekl Omer. „Byla chyba sem přijít. Tady se na nás lidé dívají, jako bychom byli teroristé. A vše, co chceme, je klid. Se psi se v Rakousku zachází lépe než s uprchlíky. Oni mají alespoň něco dobrého k jídlu, a dokonce i lepší oblečení," dodal.

Tento trend potvrzují také afghánské a irácké velvyslanectví ve Vídni. Oba úřady registrují zvýšený počet žádostí o vydaní cestovních dokladů. Lety zpět financují především ministerstva vnitra zemí EU.

Günter Ecker, šéf vídeňské asociace lidských práv (VMO) očekává, že tento vývoj bude pokračovat. „Mnoho Iráčanů říká, že očekávali lepší sociální služby, a mnoho z nich také mělo zavádějící představu o tom, jak dlouho může trvat azylový proces. Neuvědomovali si, že by mohli čekat rok nebo více, než se k nim budou moci připojit jejich rodiny," dodal.

Podobná situace nastala ve Švédsku. I tam stovky lidí svoje žádosti o azyl stahují a vrací se domů. Důvodem je zpřísnění azylové politiky, které jim umožní získat jen dočasné povolení k pobytu, a omezení týkající se slučování rodin. Jen v listopadu své žádosti stáhlo více než 600 lidí, v prvním prosincovém týdnu to bylo dalších 239.

Témata:  uprchlíci