Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bývalá žena šéfa Amazonu je neuvěřitelně bohatá. Polovinu svého jmění daruje charitě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Bývalá žena šéfa a zakladatele firmy Amazon daruje charitě polovinu svého jmění, jehož hodnota se odhaduje na téměř 37 miliard dolarů (téměř 856 miliard Kč). Píše o tom agentura Reuters a zpravodajský server BBC. MacKenzie Bezosová, která se s Jeffem Bezosem rozvedla letos, tak jde ve šlépějích amerických miliardářů jako jsou Warren Buffett a Bill and Melinda Gatesovi. Ti v rámci kampaně Giving Pledge vyzývají velké boháče, aby se ještě během života vzdali více než poloviny svého majetku.

"Kromě všech možných výhod, které mi život poskytl, mám k dispozici neúměrné množství peněz," uvedla devětačtyřicetiletá Bezosová ve svém sdělení, které má sobotní datum. "Můj přístup k dobročinnosti bude i nadále promyšlený. Bude to vyžadovat čas, úsilí a péči," napsala.

Nadaná spisovatelka a autorka dvou knih se stala třetí nejbohatší ženou na světě v dubnu, kdy spolu s Jeffem Bezosem oznámili, že se dohodli na podmínkách rozvodu. Její bývalý životní partner, jehož majetek časopis Forbes letos odhadl na 131 miliard dolarů, se ke Giving Pledge nepřipojil.

K iniciativě uvedené v život Buffettovou investiční společností Berkshire Hathaway a spoluzakladatelem Microsoftu Gatesem v roce 2010 se podle agentury Reuters dosud přidalo 204 bohatých lidí z 23 zemí. Pocházejí z nejrůznějších oborů lidské činnosti počínaje finančnictvím přes technologie a zdravotnictví až po realitní sektor. Na webu Giving Pledge stojí, že její signatáři dávají podpisem pouze morální závazek a že nejde o právní akt.

Témata:  Amazon Jeff Bezos MacKenzie Bezosová USA

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy