Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O odkladu e-neschopenky rozhodne Senát v půli června

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.

Odklad e-neschopenky prosadila ve Sněmovně vládní koalice. Původně měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od počátku letošního roku. Vládní strany ale spuštění projektu posunuly na polovinu letošního roku společně se zrušením karenční doby. Sněmovna odmítla snahu opozice, která má v Senátu většinu, aby bylo také toto opatření o půl roku odloženo. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Procházková při své první nominaci dostala v dubnu 2017 jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole deset ze 45. Signatářce Charty 77 kritici vyčítají její současné postoje.

Senát bude schvalovat také novelu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, díky níž policisté či hasiči získají možnost přivydělat si mimo služební poměr a možnost zvýšení platu zavedením stabilizačního příplatku. Na programu budou mít rovněž novelu o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která je kritická k činnosti ministerstev.

Témata:  e-neschopenka zdravotnictví lékaři vláda

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy