Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O odkladu e-neschopenky rozhodne Senát v půli června

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.

Odklad e-neschopenky prosadila ve Sněmovně vládní koalice. Původně měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od počátku letošního roku. Vládní strany ale spuštění projektu posunuly na polovinu letošního roku společně se zrušením karenční doby. Sněmovna odmítla snahu opozice, která má v Senátu většinu, aby bylo také toto opatření o půl roku odloženo. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Procházková při své první nominaci dostala v dubnu 2017 jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole deset ze 45. Signatářce Charty 77 kritici vyčítají její současné postoje.

Senát bude schvalovat také novelu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, díky níž policisté či hasiči získají možnost přivydělat si mimo služební poměr a možnost zvýšení platu zavedením stabilizačního příplatku. Na programu budou mít rovněž novelu o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která je kritická k činnosti ministerstev.

Témata:  e-neschopenka zdravotnictví lékaři vláda

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy