Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mayová představila nový brexitový plán. Co čeká Evropu?

Theresa Mayová
Theresa Mayová
Foto: European Union

Britská premiérka Theresa Mayová dnes představila chystaný zákon pro ratifikaci brexitové dohody a vyzvala členy dolní komory parlamentu, aby využili této nové možnosti pro realizaci odchodu země z Evropské unie.

Svůj návrh označila za "novou brexitovou dohodu" a představila několik opatření přidaných ve snaze oslovit různé skupiny odpůrců dosavadní "rozvodové" smlouvy s unií, kterou Dolní sněmovna již třikrát odmítla. Podle britských médií ale projev premiérky zásadní novinky nepřinesl a vyjma některých členů vlády se politici k nové nabídce stavějí odmítavě.

Zákon, který by začlenil obsah dohody mezi Británií a EU do britského práva, prý Mayová zveřejní v nejbližších dnech. Klíčové hlasování je plánované na první červnový týden. "Říkám důrazně všem poslancům a každé straně: udělala jsem kompromis, a nyní chci totéž od vás," řekla dnes premiérka.

Do chystaného zákona vtělila některé prvky několikatýdenních jednání s labouristy, které minulý pátek skončily bez jasného výsledku. Nabídla ústupky související s požadavkem hlavní opoziční strany na dodržování environmentálních a pracovních standardů EU a také slíbila, že poslanci budou moci hlasovat o budoucí podobě celního partnerství Británie s unií.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn ale její nabídku odmítl, protože v ní nevidí žádný zásadní posun vládního stanoviska, zejména pokud jde o trvalou celní unii po brexitu. "Nemůžeme tento zákon podpořit, protože je to v podstatě jen předělávka toho, o čem jsme již diskutovali," řekl. Také naznačil, že vzhledem k možnému brzkému konci v premiérské funkci by Mayová nebyla schopna své sliby splnit.

Premiérčina nová strategie se dotýká také možnosti uspořádat "potvrzovací" referendum o finální podobě brexitu, kterou požaduje řada labouristů. Mayová však slíbila pouze to, že poslanci dostanou možnost v hlasování rozhodnout, zda je tento postup žádoucí. Sama si prý nové referendum nepřeje.

Za hnutí People's Vote, které volá po novém referendu o brexitu, reagovala labouristická poslankyně Margaret Beckettová, podle níž se dnes Mayová "pokusila oživit starou známou dohodu sadou údajně nových ústupků". "Ve snaze přesvědčit poslance, kteří podporují lidové hlasování... si premiérka sama odporovala, když řekla, že odmítnutí její dohody by mohlo mít za následek nový plebiscit a možnost, že Spojené království zůstane v EU," dodala.

Podobně laděné reakce se předsedkyně vlády dočkala i od severoirských unionistů (DUP), kteří její menšinovou vládu podporují, a které si chce získat balíčkem opatření týkajících se kontroverzní "irské pojistky", která má zabránit vytvoření klasické hranice mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu. Podle parlamentního lídra DUP Nigela Doddse se ale po projevu Mayové na "zásadních nedostatcích" brexitové dohody nic nezměnilo.

V rámci vládní Konzervativní strany premiérku veřejně podpořili pouze někteří členové kabinetu. Nový plán kritizovala řada stoupenců tvrdší podoby brexitu včetně exministra zahraničí a favorita na post nového lídra strany Borise Johnsona. Zatímco na konci března se za Mayovou při třetím hlasování o brexitové dohodě nepostavilo jen 34 konzervativních poslanců, při nadcházejícím hlasování o brexitovém zákoně by to podle dnešních vyjádření mohlo být více než 50.

Pokud vláda dodrží své slovo a poslancům v prvním červnovém týdnu skutečně prováděcí zákon k "rozvodové dohodě" předloží v klíčovém druhém čtení, podle dnešních reakcí s největší pravděpodobností neuspěje. Takový vývoj by zřejmě znamenal rychlý konec Mayové v čele vlády a formální zahájení souboje o nového lídra konzervativců.

Témata:  Theresa Mayová Brexit EU Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy