Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemanovy výroky pobouřily řadu Romů. Ovčáček to u Jílkové pořádně schytal!

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ve čtvrtek večer se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové řešily výroky českého prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů. Evropské centrum pro práva Romů se dokonce usneslo, že Zemanovy výroky ohrožují demokracii, a jsou rasistická. O tom, zda prezident zvyšuje etnické napětí ve společnosti, či se Romové stali pouhou obětí dezinformační kampaně diskutovali Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta ČR, Olga Richterová, první místopředsedkyně České pirátské strany, Jaroslav Foldyna, náměstek hejtmana Ústeckého kraje a místopředseda ČSSD, Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni, Adam Perský, občan z Prahy a Petr Kováč, vyznamenaný šéfkuchař z Brna a kandidát do Senátu za Romskou demokratickou stranu.

Kovář kritizoval v prvé řadě Zemanovy výroky, které jsou podle něj otevřením Pandořiny skříňky. Nejen Romové, ale i další národnostní menšiny se setkávají s chudobou a horší zaměstnatelností. Považuje za donebevolající Zemanovy výroky, že je 90 % Romů nezaměstnaných, ačkoli se na tomto poli nevedou žádné statistiky. Mluvčí Ovčáček oponoval, že Zeman celých 6 let objíždí města a malé obce, kde mu bylo potvrzeno nejen ze strany veřejnosti, ale i starostů, že Romové pracovat nechtějí. 

Jílková oponovala, že podle organizace Romea pracuje 70 % Romů. Ovčáček zmínil, že prezident Zeman měl na mysli zejména severní Čechy, které mají problémy s vyloučenými lokalitami. Romea podle něj není relevantní zdroj informací. Richterová řekla, že se jedná o klamné dojmy, a že skutečné příčiny jsou jinde. V určitých regionech je prostě problém dostat chudé skupiny obyvatel do škol. Přehlížet by se neměly ani existenční potíže a problémy s exekucí.

Jílková kritizovala politickou nekorektnost spočívající ve výrocích, že 90 % Romů nepracuje. Podle Ovčáčka je důležité vést Romy ke vzdělávání a naučit je nemít odpor k práci a nenechat se "uplácet" sociálními dávkami. Foldyna řekl, že má vlastní zkušenost s inkluzí, která se podle jeho názoru neosvědčila. Kritizoval také fakt, že nikdy nevznikl zákon o podnicích, které by měly být v majetku měst a obcí, a které by zaměstnávaly nepřizpůsobivé občany, kteří by bývali nemuseli být závislí na sociálních dávkách. Podle Foldyna by nejlepším řešením bylo sankciování rodičů, kterí neposílají své děti do školy.Ovčáček také vysvětlil, že se Zeman sešel také s ministryní práce Janou Maláčovou, a že zdůraznil nutnost vzdělávání Romů. V případě, že nezaměstnaný odmítne nabízenou pozici, neměl by mít nárok na sociální dávky. Kovář si stěžoval, že Úřady práce mívají tendenci nabízet Romům špatně placená místa. Slovo dostal Rom z publika, který řekl, že nikdy nedostal nic zadarmo, a že se mu podařilo vypracovat na post mistra logistiky. Sociální dávky by se měly dávat jenom lidem v nouzi.

Další Rom, původem ze Slovenska,si stěžoval, že se jedná o problém, který řeší politici jenom "naoko". Sám měl problém si na rodném Slovensku najít práci a nyní má firmu, kde má pod sebou 40 zaměstnanců. Adam zmínil mystiku. Podle jeho názoru je třeba lidem dávat nějakou mystiku a inspiraci, že je dobré pracovat i na své spiritualitě. Zmínil například Teslu, či Alberta Einsteina.

Jiný Rom z publika kritizoval většinovou averzi vůči Romům, která doléhá i na malé děti. Jako příklad uvedl, že někteří rodiče straší své zlobivé děti předáním tomu "černému cikánovi". Zároveň také řekl, že sám volil Zemana, a že ho jeho výroky pobouřily. Bohužel existují politici, kteří si stavějí svou kariéru na kritice Romů, a přitom by měli být vděční, že romská minorita vůbec existuje, aby mohla vydělávat na parazity a nepřizpůsobivé. Zmínění byli také politici, jako jsou Tomio Okamura a Jiří Čunek.

Jílková trvala na tom, že se jedná o princip kolektivní viny, zatímco Ovčáček trvrdil, že se prezident Zeman inspiruje svými cestami po ČR. Rom z publika si stěžoval, že by Zeman měl být prezidentem všech lidí, a že by neměl na adresu Romů házet jen negativa, aniž by zmínil i nějaké pozitivní stránky. Chce-li prezident Zeman řešit Romy, měl by s nimi sám osobně jednat. S tím souhlasila i Jílková.Jiný Rom z publika se podělil o svou zkušenost. Sám musel vyžít ze sociálních dávek 5 let. Jejich výše za to všechno to martyrium rozhodně nestojí. Sám je rád, že konečně našel práci. Dnes pracuje už 3 roky jako prodavač. Zároveň také řekl, že to jako romský kluk neměl úplně jednoduché. Vyrůstal v dětském domově, setkal se s diskriminací nejen na trhu práce, ale i se sháněním ubytování. Byl v exekuci a z nejhoršího mu nakonec pomohli přátelé. Do diskuze se dostaly také problémy Romů, kteří shánějí podnájem. Lidé k nim často mívají předsudky.

Foldyna řekl, že se bohužel bydlení stalo po revoluci ryze tržní záležitostí, a že města a obce do něj neinvestují. Jílková připomněla, že ČSSD za celou dobu, co vládla, neudělal nic. Kovář si postěžoval že města rozprodávají byty, aniž by stavěla nové. Mikrofon dostal Rom z publika, který žije na Jičínsku. Zde je Romská menšina vzdělaná, vyučená, pracuje a žije s majoritou díky jejímu rozdělení. Bohužel ve vyloučených lokalitách, jako je Chánov, je něco takového problematičtějšího. Integrace Romů se liší kraj od kraje.

Diskuze se chýlila ke konci a Richterová v závěru ještě vytkla Foldynovi, že kritizuje sociálně slabé, aniž by jeho strana na tomto poli něco řešila. Vysvětlila také, že ČSSD by se měla zabývat hlavně problémy sociálně slabých a zatížených exekucí.

Jílková na konci zmínila téma příštího týdne, jímž bude problematika proplácení nemocenské. Měli by zaměstnavatelé na ní mít právo už od prvního dne pracovní neschopnosti, či nikoli? Mělo by být pět týdnů placené dovolené a měla by se zkrátit pracovní doba?

Témata:  Máte slovo Michaela Jílková Jiří Ovčáček Miloš Zeman Romové

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy