„Šmejdi“ to zkoušejí i ve stavebnictví

Náš výrobek je lepší než ten konkurenční“ – protiprávní, ale v Česku bohužel poměrně běžná obchodní strategie, a to i ve stavebnictví. Reklama, která nápadně zvýhodňuje vlastní produkt na úkor konkurence, však často bývá klamavá. Nepoctiví prodejci jen šikovně zneužívají toho, že spotřebitel-laik se v daném oboru dobře nevyzná, i když si třeba myslí opak. V případě tepelné izolace ho přitom neznalost může stát nemalé peníze, v extrémním případě dokonce i život.

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

Typickým případem aktuální klamavé reklamy je úmyslná záměna odborných termínů samozhášivost a nehořlavost. Například prodejci stříkané PUR pěny a jiných plastových izolací vám bez mrknutí oka budou tvrdit, že materiál nehoří, a ještě to názorně předvedou se zapalovačem v ruce. Je to ale jen polovina pravdy.

„To, že je materiál samozhášivý, vůbec neznamená, že je nehořlavý, jen to, že když se plamen oddálí, izolace hořet přestane – což ovšem v případě požáru nenastane. Ze samozhášivého materiálu se navíc uvolňují do okolí toxické zplodiny a kouř, které jsou pro člověka nebezpečnější než vlastní oheň,“ vysvětluje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Požární experiment ukázal, že samozhášivá PUR pěna se může extrémně rozhořet

Tvrzení AVMI potvrdil i požární experiment v opuštěném domě ve středních Čechách pod dozorem Zbyňka Valdmanna, odborníka na požární bezpečnost staveb. V podkrovní místnosti domu určeného k demolici byla aplikována stříkaná PUR pěna, která je při rekonstrukcích velmi populární především kvůli snadné aplikaci. Po necelých čtyřech minutách zdánlivého klidu PUR pěna prudce vzplála a z místnosti se začal valit žlutý kouř, který se rychle změnil v hustý černý dým.

„Intenzita zahoření mě překvapila. Jakmile se plamen dostal na izolaci, došlo k jejímu rychlému odpařování a poté k obrovskému nárůstu kouře a pulznímu hoření,“ komentuje průběh experimentu Zbyněk Valdmann.

Asociace všechny spory stran klamavé reklamy vyhrála

Asociace jen během letošního roku zaznamenala desítky případů klamavých srovnání s minerální vatou. Většina prodejců reklamu obratem stáhla, několik případů skončilo až u soudu. Naposledy to bylo s firmou Honter Company s.r.o.

„Proti nekalým praktikám prodejců izolačních materiálů, kteří uveřejňují nepravdivé informace a poškozují tím spotřebitele i výrobce izolačních materiálů, se nám daří bojovat. Uspěli jsme doposud v každém případě, který jsme se rozhodli řešit,“ říká Marcela Kubů, ale zároveň doplňuje: „Je to však nekonečný boj, protože na trhu je mnoho malých firem, které nesprávně používají srovnávací reklamu a klamou tak spotřebitele. Každý spor se tak musí řešit individuálně.“

Pozor na údajně „výjimečné“ stavební materiály

Klamavá reklama se dá snadno poznat podle přehnaných tvrzení o kvalitě a výjimečných vlastnostech prodávaných materiálů. Před několika lety šlo hlavně o různé nano-fólie a nátěry, které byly údajně produktem kosmického výzkumu, ale přitom v laboratorních testech stěží dosahovaly průměrných izolačních vlastností. Cena v porovnání s klasickými izolačními materiály byla přitom vysoká. Momentálně jsou v kurzu právě stříkané pěny, u kterých se často uvádí zkreslené informace o jejich vlastnostech či se zamlčuje jejich hořlavost.

„Zásadním kritériem výběru při nákupu izolace by měl být, bez ohledu na momentální trend, poměr ceny k tepelněizolačním vlastnostem materiálu, nehořlavost a zdravotní nezávadnost. Na místě je i konzultace s odborníkem, který doporučí správné řešení pro konkrétní projekt zateplení,“ radí Marcela Kubů.

Tvrzení o velmi snadné aplikaci, neodolatelné cenové nabídce a „nesmrtelnosti“ materiálu bývají lživá. Podezřelé jsou především reklamy a prezentace, ze kterých není zřejmé, jaká firma za nimi stojí, jsou neoznačené, respektive skryté pod „komerční sdělení“, nebo když výrobce svůj materiál porovnává s konkurencí, přičemž inzerovaný výrobek má jen samé výhody a konkurenční z něj vychází jako úplný propadák.

„Doporučujeme spotřebitelům nakupovat certifikované materiály u prověřených výrobců. Jen tak se zákazník vyhne nepříjemnému překvapení v podobě nefunkční, nebo dokonce nebezpečné izolace,“ uzavírá Marcela Kubů. Podvedený spotřebitel navíc obvykle nefunkčnost nebo nekvalitní materiál odhalí až za několik let, kdy je na reklamaci pozdě. Spory s dodavatelem, pokud bude na trhu ještě vůbec existovat, se pak mohou táhnout roky.

Jak poznat klamavou reklamu Jak vybírat kvalitní tepelnou izolaci
Nemožnost dohledat zdroj informací (např. protokoly o výsledcích zkoušek). Dávat důraz na tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a zdravotní nezávadnost.
Neznámé zahraniční a tuzemské certifikace. Informovat se o zvukově-izolačních vlastnostech a schopnosti odolávat vlhkosti či zabraňovat kondenzaci vodních par.
Důraz na převratné vědecké objevy a neznámé vědecké kapacity garantující kvalitu. Vybírat mezi ověřenými výrobci izolačních materiálů: nehazardovat s neznámými či neověřenými prodejci.
Výrobek, který je označen jako převratná novinka a inovace řešící všechny neduhy bydlení.  
Nadstandardní cena (odůvodněná neověřitelnými „zázračnými“ vlastnostmi) Pozor na instalační firmy nabízející zaručené „novinky“ (může se jednat o předražené materiály, které dlouho nevydrží).
Příliš snadná instalace (kvalitní izolační materiály je třeba odborně aplikovat). Absence ověřitelných referencí či reference pouze u malých staveb. Cena odpovídající průměru na trhu.
Těžko uvěřitelné fyzikální vlastnosti (minimální tloušťka a přitom téměř nulové tepelné úniky).  
Důraz na podivné nestandardní vlastnosti (ochrana před elektrosmogem, geopatogenními zónami a podobně).  

Diskuze: „Šmejdi“ to zkoušejí i ve stavebnictví

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky