Co dokázala za 100 dnů druhá Babišova vláda?

Výběr událostí za prvních 100 dnů druhé vlády Andreje Babiše, které uplynou 5. října.

Diskuse: 0

Andrej Babiš
reklama

- Menšinová koaliční vláda hnutí ANO a sociální demokracie, kterou při hlasování o důvěře 12. července podpořili ještě komunisté, se rodila téměř půl roku, od demise jednobarevného kabinetu Andreje Babiše koncem ledna. Babiš přitom měl dlouhodobě podporu prezidenta Miloše Zemana, který mu přislíbil druhé jmenování premiérem i v případě, že by ve volbách hlavy státu neobhájil svůj mandát, šéfa hnutí ANO tak hodlal jmenovat ještě předtím, než by mu skončilo funkční období.

- Vyjednávání o nové vládě dospělo do finále začátkem května, kdy vznikl návrh koaliční smlouvy. Definitivní cestu ke vzniku kabinetu otevřelo vnitrostranické referendum ČSSD, přestože značná část strany včetně například senátorského klubu s účastí ve vládě nesouhlasila. Zeman podruhé jmenoval Babiše předsedou vlády 6. června, jeho ministry - devět za ANO a čtyři za ČSSD - pak 27. června. Sociální demokraté získali ve vládě pět křesel, obsazení ministerstva zahraničí ale není vyřešené.

- Prezident dopředu avizoval, že nejmenuje šéfem Černínského paláce stranou navrženého europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) s odkazem na to, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku. Babiš sice jmenování Pocheho navrhl, zároveň ale zaslal prezidentovi dopis, kde jako alternativu navrhl pověřit vedením MZV šéfa ČSSD Jana Hamáčka, který se stal i ministrem vnitra. ČSSD několikrát opakovala, že trvá na nominaci Pocheho. Koncem září Babiš oficiálně navrhl prezidentu Zemanovi na post ministra zahraničních věcí kandidáta ČSSD Tomáše Petříčka.

- Kromě sporu kolem Pocheho se řešilo i obsazení křesel ministrů spravedlnosti a práce a sociálních věcí. Ještě předtím, než vláda získala důvěru, odešla kvůli aféře kolem opisování v diplomových pracích ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO), kterou nahradil nestraník a dosavadní místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Z podobného důvodu jako Malá skončil 18. července i ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD), kterého nahradila jeho stranické kolegyně Jana Maláčová, dosavadní šéfka odboru na ministerstvu. Podezření kolem diplomové práce čelil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který podle České televize v diplomové práci z roku 2004 řádně neuváděl citace. Metnar ale kauzu ustál a omluvil se za nedostatečné citační zdroje.

- Ministři prosadili již řadu personálních změn ve svých úřadech i v podřízených organizacích. Měnilo se například vedení či obsazení statutárních orgánů České pošty, Lesů ČR, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), společnosti ČEZ, Energetického regulačního úřadu (ERÚ), CzechInvestu, České exportní banky, Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) i několika velkých nemocnic (v Ostravě, Na Bulovce a Na Homolce v Praze).

- Vláda také například rozhodla, že novým ředitelem civilní rozvědky se stane kybernetický expert Marek Šimandl, a podpořila jmenování státního zástupce Radima Dragouna do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

- Ve své běžné činnosti vláda mimo jiné schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Na konci srpna se vláda po řadě jednání dohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru od ledna 2019, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se zatím s lékařskými a zdravotnickými odbory nedohodl. Kabinet též schválil, že průměrný starobní důchod se od ledna zvýší asi o 900 korun měsíčně a že státní úřady a organizace by měly v rámci tzv. systematizace od příštího roku zrušit 1327 míst. Dalším sledovaným problémem, který řešila vláda, byl výběr nového správce mýtného systému. Ministerstvo dopravy v září uzavřelo desetiletý kontrakt s konsorciem firem CzechToll a SkyToll.

Diskuze: Co dokázala za 100 dnů druhá Babišova vláda?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky