Už před měsícem společnost Hamé oznámila, že by mohla poskytnout práci a ubytování asi deseti syrským rodinám, které utíkají před válkou. Na sociálních sítích se strhla vlna kritiky, firma ale dál trvá na svém. Šéf firmy Hamé Martin Štrupl nevidí na nabídce nic špatného. Stejně tak nepovažuje za špatné vyrábět halal potraviny, tedy takové potraviny, které jsou pro muslimy čisté.
V České republice je asi 450 tisíc nezaměstnaných, i přesto české firmy tvrdí, že by dokázaly ihned nabídnout místo asi 5 tisícům migrantů. Podle zaměstnavatelů jsou prostě práce, které Češi dělat nechtějí, nebo na taková místa není dostatek kvalifikovaných sil. Odboráři v pořadu Máte slovo oponovali, že jde také o výši platu a celkové podmínky.
Ochránci lidský práv, aktivisté i někteří politici přiznávají, že podmínky v českých detenčních zařízeních pro uprchlíky nejsou právě ideální. Většina cizinců, které jimi prošla, chce podle svých slov na všechno zapomenout, do Česka se už nechtějí nikdy vrátit.
Česko by mělo podle kvót Evropské komise přijmout několik tisíc uprchlíků. Ti k nám ale nechtějí a raději by šli do jiných zemí. Mimo jiné se například bojí prezidenta Miloše Zemana.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
