Už před měsícem společnost Hamé oznámila, že by mohla poskytnout práci a ubytování asi deseti syrským rodinám, které utíkají před válkou. Na sociálních sítích se strhla vlna kritiky, firma ale dál trvá na svém. Šéf firmy Hamé Martin Štrupl nevidí na nabídce nic špatného. Stejně tak nepovažuje za špatné vyrábět halal potraviny, tedy takové potraviny, které jsou pro muslimy čisté.
V České republice je asi 450 tisíc nezaměstnaných, i přesto české firmy tvrdí, že by dokázaly ihned nabídnout místo asi 5 tisícům migrantů. Podle zaměstnavatelů jsou prostě práce, které Češi dělat nechtějí, nebo na taková místa není dostatek kvalifikovaných sil. Odboráři v pořadu Máte slovo oponovali, že jde také o výši platu a celkové podmínky.
Ochránci lidský práv, aktivisté i někteří politici přiznávají, že podmínky v českých detenčních zařízeních pro uprchlíky nejsou právě ideální. Většina cizinců, které jimi prošla, chce podle svých slov na všechno zapomenout, do Česka se už nechtějí nikdy vrátit.
Česko by mělo podle kvót Evropské komise přijmout několik tisíc uprchlíků. Ti k nám ale nechtějí a raději by šli do jiných zemí. Mimo jiné se například bojí prezidenta Miloše Zemana.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
