Sdružení praktických lékařů (SPL) zvažuje žalobu na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) kvůli e-neschopence. Vystavení podle nich trvá dlouho, problémy jsou i s předáváním neschopenek pacientů mezi lékaři. Informovali o tom dnes v tiskové zprávě.
Systém elektronickým neschopenek měl dnes výpadky. Problémy měli lékaři, kteří posílají e-neschopenky bezplatně přes portál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrdil to náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD). Podle něj se závada už odstranila. Náměstek novinářům při dnešním jednání vlády také řekl, že se do systému přihlásila zatím jen část zaměstnavatelů.
Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.
Lékaři mohou od dnešního poledne testovat systém pro vyplňování e-neschopenek. Dosud do něj v pilotním provozu mohla nahlížet jen některá vybraná zařízení. Do ostrého provozu půjde systém, díky němuž se informace o vystavení či ukončení pracovní neschopnosti dostane k České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) i zaměstnavateli elektronicky, od 1. ledna příštího roku.
Zaměstnavatelé zatím nedostali k testování nové elektronické neschopenky, které se v Česku mají používat od ledna. Obávají se toho, že se spuštění nového systému nemusí obejít bez obtíží. Po jednání tripartity to na tiskové konferenci řekl viceprezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes shodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), že by nebylo vhodné zavést stokorunovou úhradu pro lékaře za vystavení e-neschopenky. Babiš to dnes řekl před začátkem konference Zdravotnictví 2020 v Praze. Úhrada by podle něj mohla vytvářet motivaci pro lékaře, aby vystavovali větší množství elektronických neschopenek, uvedl Babiš.
Projekt elektronické neschopenky pravděpodobně bude plně zaveden až od příštího roku. Senát to dnes schválil navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.
Zcela zásadním způsobem se změní vyřizování pracovní neschopnosti. Poslanci na svém jednání v pátek 10. května 2019 schválili ve 3. čtení pozměňovací návrh sněmovního tisku 204 poslance Romana Sklenáka. Ten obsahuje úpravy e-Neschopenky dle dodatečných požadavků lékařů a zaměstnavatelů. Systém spustí ČSSZ od 1. 1. 2020 v kompletní a plně funkční podobě, namísto původně plánovaného spuštění ve dvou etapách. Elektronické zpracování přinese výrazné zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli.
Nové elektronické neschopenky, které mají fungovat od ledna příštího roku, chce ministerstvo práce začít testovat od října. Všechny smlouvy na zajištění systému by měl mít úřad podle předpokladu uzavřené do konce dubna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Ministerstvo dnes nejdřív v tiskové zprávě na svém webu uvedlo, že s testováním začne do září, text ale pak stáhlo a termín upravilo.
Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.
Projekt elektronické neschopenky možná bude pro lékaře částečně povinný už od letošního července. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce, aby lékaři museli od poloviny roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení. Podpořilo to i ANO vzhledem k tomu, že ke stejnému datu bude zrušena karenční doba. Opozice v čele s ODS to dnes odmítla s tím, že uspíšení jako nepřipravené a nepřijatelné.
Opoziční občanští demokraté navrhli odložit zrušení karenční lhůty do doby, než začnou fungovat nové elektronické neschopenky. Náhrady i za první tři dny nemoci se mají podle schváleného zákona znovu začít proplácet od července, projekt e-neschopenek by se měl spustit od ledna 2020. S pozměňovacím návrhem na odklad dnes přišel poslanec ODS Jan Bauer. Podle něj vláda a ministerstvo práce selhaly, když nebyly schopné včas systém elektronických neschopenek připravit.
Elektronické neschopenky budou plně zavedeny až od roku 2020. Senát dnes tento roční odklad schválil a odpoledne normu podepsal prezident Miloš Zeman. Novela zároveň umožnila to, že posudkoví lékaři nebudou podléhat služebnímu zákonu, a nebudou tak muset odcházet po dosažení 70 let věku. O podepsání zákona prezidentem informoval ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Projekt elektronické neschopenky od příštího roku spuštěn nebude, neboť tento uzákoněný termín nebude možné naplnit.
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
