Mnoho Čechů se obává, že jejich úspory na stáří nebudou dostatečné. Podle průzkumu patří Češi mezi největší pesimisty, pokud jde o finanční zajištění v důchodu. Třetí pilíř penzijního spoření využívají čtyři miliony lidí, ale odborníci radí kombinovat ho i s dalšími formami investování.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslala vzkaz lidem, kterým se nepozdává chystaná penzijní reforma. Šéfka nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu naznačila, že její hnutí ji hodlá revidovat v případě, že se vrátí do Strakovy akademie.
Senioři kritizují rozhodnutí vlády, které podle nich zhorší jejich už tak obtížnou situaci. Kvůli rostoucím cenám potravin, služeb a energií se už nyní potýkají s finančními problémy. „Sotva máme na léky,“ stěžují si. Místo očekávaného navýšení o 1 770 korun měsíčně se důchody od června zvýší v průměru pouze o 760 korun.
Pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračují reformy v oblasti důchodového systému. Od října se znovu zpřísňují kritéria pro přiznání předčasného důchodu po ročním uvolnění. V tomto článku přinášíme přehled klíčových informací a odpovědí na nejpalčivější otázky týkající se předčasných důchodů.
Od 1. října dochází k úpravě jedné podmínky pro předčasný odchod do starobního důchodu, jak informovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nové bude třeba získat minimálně 40 let pojistné doby, které zahrnují nejen pracovní činnost, ale i náhradní doby pojištění. Pro srovnání, důchodci odcházející do předčasného důchodu mají v průměru za sebou 45 let důchodového pojištění.
Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
Odchod do důchodu? Jaký bude český důchod za dvacet let? Kolik let by lidé chtěli strávit v penzi a jakou výši důchodu očekávají? Projekt Smlouva pro Česko, pod záštitou mediálního domu Czech News Center, přináší exkluzivní výsledky a předpovědi.
Vláda se rozhodla šetřit na důchodcích tím nejhorším možným způsobem, tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ačkoliv by úspory mohly ulehčit důchodovému systému, skutečný problém spočívá v tom, že senioři končí v dávkovém sociálním systému, kde budou trpět ještě více.
Diskuse o důchodové reformě začne v Poslanecké sněmovně příští měsíc. Změny se dotknou milionů lidí a strany budou mít silnou motivaci přizpůsobit své návrhy před nadcházejícími krajskými a senátními volbami.
Kvůli zhoršujícím se veřejným financím a nepříznivému demografickému vývoji se budou muset budoucí generace důchodců více spoléhat na vlastní přípravu na penzi. Zatímco dnes připadají na jednoho důchodce tři a půl ekonomicky aktivních lidí, za 30 let to budou pouze dva. I když jsou dnešní důchodci v poměru k hrubé mzdě na vrcholu svého bohatství, očekávají se změny v důchodovém systému, které tento trend zvrátí.
Od ledna příštího roku dojde v Česku k průměrnému zvýšení starobního důchodu o 355 korun, čímž se průměrná výše důchodu vyšplhá na 21 059 korun. Příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí získají navíc 290 korun, a jejich zásluhový díl se zvýší o 0,4 procenta. Stejné procento se projeví i u důchodových příplatků pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé. Tento návrh nařízení byl nedávno zveřejněn vládou.
Zvyšování odchodového věku do důchodu, zpomalení růstu penzí a další nepopulární kroky státu jasně signalizují, jakým směrem se pro zajištění důstojného stáří vydat. Strom života ukazuje, že nastupující generace dvacátníků se snižuje a proto početně na udržení financování systému nestačí. Paleta řešení pro finanční zajištění na důchod je pestrá, ale vše popořadě.
V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.
Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes uvedlo, že průměrný důchod stoupne v roce 2025 na 21 094 korun, a to z letošní hodnoty 20 701 korun.
Od 1. července 2024 vstoupí v platnost nové změny týkající se Doplňkového penzijního spoření a Penzijního připojištění, které přinášejí významné úpravy ve výši státních příspěvků. Tyto změny mají za cíl motivovat občany k vyšším měsíčním úložkám, aby si účastníci mohli zajistit dostatečnou finanční rezervu na stáří.
Ministerstvo práce a sociálních věcí propočítá dopady pomalejšího růstu věku odchodu do důchodu na penzijní systém a jeho udržitelnost, řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po kulatém stole o důchodové reformě. Podle výsledků by ji pak bylo možné ještě upravit.
Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ.
Každého dnešního padesátníka, ale i mladší populaci by měla zajímat aktuálně schválená důchodová reforma, kterou v Parlamentu schválila Fialova vláda. Reforma, či spíše významné úpravy stávajícího důchodového systému ovlivní v blízké budoucnosti životy nás všech. Opozice hrozí, že vládní návrh v příštím volebním období zruší, neboť zásadně nesouzní s vyšším odchodem do důchodu. Sám předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že žádná důchodová reforma není potřeba, neb má řešení, jak nalézt zdroje na financování penzijního systému.
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Premiér Petr Fiala oznámil, že vláda schválila návrh zákona obsahující reformu penzí. Tato reforma má za cíl udržet schodek rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP.
Piráti jednoznačně odmítají návrh lidovců na zvýšení důchodových odvodů pro bezdětné. Podle nich je tento záměr kontroverzní, neboť postihuje lidi bez potomků, aniž by vedl k vyšší porodnosti.
Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta.
Prezident Petr Pavel nadále plánuje pořádat jednání ohledně důchodové reformy a nevylučuje možnost svolání kulatého stolu s představiteli tripartity a odborníky. Tuto možnost zmínil na tiskové konferenci a navrhuje termín na přelomu května a června.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
