Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořící účet však není nejlepším řešením.
Rok 2017 je rokem volebním. Na podzim proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých se o přízeň voličů bude ucházet několik desítek politických subjektů. Toho se rozhodl využít think-tank IDEA, který shrnul základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. A výsledky pro seniory nejsou ani zdaleka příznivé.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. V roce 2017 na něj vznikne nárok lidem, kteří v příštím roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 33 let. Žádost o důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. S žadatelem o důchod ji sepíší odborníci na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.
Rozpočet, který na příští rok sestavilo ještě za šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministerstvo financí, počítá s růstem důchodů, platů, ale i sociálních nebo nemocenských dávek. V případě penzí ale už nyní začíná být jasno, o kolik by mohly v příštím roce stoupnout, otázkou ale zůstává,o kolik si senioři reálně přilepší.
Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Legislativa zastropovala důchodový věk na 65 let. Přesto budou dnešní třicátníci a čtyřicátníci odcházet v 65 letech velmi pravděpodobně pouze do předčasného důchodu. A nebo budou čerpat předdůchod. Proč?
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v roce 2015 zhruba 29,5 tisíce nově přiznaných předčasných starobních důchodů. Nejčastějšími důvody pro dřívější odchod do penze jsou ztráta zaměstnání a nemožnost sehnat nové.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu.
Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Vyplývá to z průzkumu provedeného agenturou MMS. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořicí účet však není nejlepším řešením.
Statisticky se ženy dožívají vyššího věku než muži. Na penzi si však šetří poměrně nízké částky. Mezi ženami, které mají sjednané spoření na penzi, si velká část z nich (63,6 %) odkládá jen do 500 korun měsíčně. Částky od 500 do 1 000 korun si pak šetří čtvrtina oslovených žen. Do penze by však chtěly ženy odcházet ještě před dovršením 60 let a ideálně by si většina z nich představovala důchod ve výši mezi 15 a 20 tisíci korunami měsíčně.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Češi dobře vědí, že by si měli spořit na důchod. Šetří si ale dost? A mají reálné představy o tom, z jakého příjmu od státu musí v současnosti čeští senioři vyžít? Finanční barometr společnosti Partners ukázal, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším 5 procent svého příjmu.
Zájemcům o informativní výpočet budoucího starobního důchodu stačí jen pár kliknutí a dozví se jeho orientační výši.
Náklady na bydlení jsou v České republice druhé nejvyšší v Evropské Unii. Vyplývá to z údajů Sdružení nájemníků ČR. Průměrné náklady na bydlení v České republice činí 27,3 % příjmů domácností, u nájemních bytů ve městech nad 50 tisíc obyvatel pak náklady šplhají nad 40 % z příjmu. Situace je kritická především pro seniory. Ti mají v nájemních bytech často větší náklady než příjmy. Na příspěvky od státu ale kvůli velikosti svého bytu většinou nemají nárok. Menší byty však nejsou v tuzemsku dostupné.
Lidé narození po roce 1965 budou mít nárok na důchod až po 65 letech. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou ale fyzicky pracující lidé invalidní už v 55 letech a budou to mít těsně před penzí těžké.
Výzkumy potvrzují, že lidé dlouhodobě berou zabezpečení na důchod na lehkou váhu. Obecně rozšířeným mýtem je, že finanční svoboda je jen pro bohaté. Ale je to omyl. Všichni totiž máme k dispozici jednu zásadní veličinu - čas. Abychom potvrdily pravdivost rčení: Čas jsou peníze, musíme dodržet několik jednoduchých pravidel.
Průměrný Čech stráví v důchodu čtvrtinu svého života. Další čtvrtinu jako dítě nebo student. Zbývá polovina, kdy si díky drobné a pravidelné úspoře či investování může zajistit svou budoucnost. Se spořením je proto dobré začít co nejdříve, zvlášť pokud se chce člověk ve stáří věnovat svým koníčkům či cestování. V ČSOB Penzijní společnosti si spoří i mladí lidé, ve věku do 35 let. Společnost spravuje prostředky více než 102 tisícům mladých klientů, kteří si v průměru odkládají 369 Kč měsíčně.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
