Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodová reforma není nutná? Prý jde o velkou lež

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jako výrazně zkreslenou vnímá vládní studii o penzijních reformách komentátor David Klimeš. Podle něj je důchodový systém v Česku neudržitelný a reforma je nutná. Podle vládní studie je naopak v pořádku a nutné jsou jen dílčí úpravy.

Vláda v pondělí poskytla svou rozsáhlou studii o důchodových systémech vybraných zemí veřejně na internet. Studie se zabývá Slovenskem, latinskou Amerikou, zejména Chile, ale i Pobaltím či Polskem. Ze studie podle vlády vyplývá, že důchodový systém v Česku je udržitelný a rozsáhlá důchodová reforma, jak po ní volají některé strany, prý není nutná. 

"Stostránkové studie vydávají vlády většinou proto, aby doložily svůj záměr něco změnit. Vláda vedená ČSSD ale vydává studii, aby naopak dokázala, že nic měnit není potřeba," myslí si novinář a komentátor David Klimeš. Ten na svém blogu dokládá některé nepřesnosti, kterých se autoři studie, mnohdy z prostředí okolo poradce premiéra Sobotky Vladimíra Špidly, dopustili. 

"Asi nejroztomilejší nabízí spoluautor studie a ekonomický expert ČSSD Michal Pícl, podle kterého je strašení nepříznivým demografickým vývojem, kdy na jednoho důchodce připadne čím dál méně osob v produktivním věku, zbytečné, protože „v roce 2100 by se dle odborných projekcí měla situace stabilizovat“. Jak ale přežijí důchodci do té doby, údajně sociálně citlivou ČSSD nejspíše nezajímá," dává Klimeš příklad. 

Komentátor se domnívá, že celá studie je sestavena účelově pro to, aby vyzněla tak, jak má. V první části se tak autoři věnují chilské penzijní reformě, kterou provedl diktátor August Pinochet v 80. letech. To má podle komentátora ukázat škodlivost pravicově-liberálních konceptů. "Čtenář tak snáze pojme falešné vědomí, že na průběžný důchodový systém je lepší nesahat, aby se náhodou nerozbil podobně jako v Chile. Autoři však už nevysvětlují, proč se tedy v Evropě takřka všechny státy potýkající se s narůstající armádou penzistů snaží vymyslet nějaký udržitelný penzijní systém pro další dekády," píše Klimeš. 

"Podle autorů se schodky důchodového účtu zlepšují, což „je třeba přiznat radikálnímu snížení nezaměstnanosti v době Sobotkovy vlády a přirozeně také rostoucímu výkonu české ekonomiky“. Fajn, chválu vlády máme za sebou, ale je opravdu možné se dívat jen na poslední roky?" ptá se. 

Sobotkova vlády se prý touto studií snaží dokázat, že vše je v pořádku a ve výhledu do roku 2100 se stále budeme mít dobře. Komentátor si to nemyslí, během další recese se prý můžeme propadnout do deficitů a důchodový účet přijde o pomyslný polštář z dobrých čas. 

"Prý budou stačit drobné parametrické změny. To není pravda. Respektive je, pokud zároveň ČSSD přizná, že důchodci budou opravdu místo penzí brát žebračenky. Think-tank IDEA už před časem propočítal, kolik by stálo udržení penzijního systému v roce 2050: Buď by musely důchody klesnout o čtvrtinu. Nebo by se musel zvýšit věk pro odchod do důchodu na 71 let. Nebo by sazby pojistného musely vystoupat na 50 procent," dodává Klimeš. Podle něj je zcela zřejmé, že rozsáhlá důchodová reforma potřebná je. 

Studii vypracoval vládní odbor analýz. Na materiálu se podílel mimo jiné šéf vládního analytického odboru a expert ČSSD na evropské fondy Michal Pícl či Vít Klepárník, který dřív založil levicový myšlenkový institut Cesta.

Témata:  důchody důchodová reforma vláda důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy