ÚS zamítl stížnost ČSSD, první tři dny nemoci zůstávají zdarma!

Ústavní garance sociálního zabezpečení jsou podle soudce Výborného především záležitostí zákonodárce a politického boje, jen sekundárně otázkou právní. "Protože sociální práva souvisejí především s hospodařením a celkovou ekonomikou státu, již jednou přiznané nároky na nemocenské zabezpečení nelze brát jako statické a nedotknutelné. Povinností státu je zajistit lidem nezbytný sociální standard," zdůraznil Výborný. Dodal, že s karenční dobou se lze setkat kromě jiného například ve Francii, Velké Británii, Irsku, Španělsku, Švýcarsku, Maltě na Kypru i v dalších evropských státech.

"Od skončení karenční doby je podle současné právní úpravy v České republice lidem vyplácena až do jedenadvacátého dne nemoci lidem mzda zaměstnavatelem. Tato mzda je zpravidla vyšší než dávky nemocenského pojištění," řekl soudce zpravodaj.

Ústavní soud zároveň konstatoval, že zákonné zakotvení třídenní karenční doby spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci garantovaného ustanovením Listiny základních práv a svobod.

Podle názoru Ústavního soudu ústavní úprava tohoto základního sociálního práva totiž ponechává zákonodárci poměrně široké pole působnosti, pokud jde o nastavení jeho zákonných parametrů.

Napadená úprava prošla podle Výborného testem rozumnosti, který je měřítkem ústavnosti při přezkumu zákonů. Soudci konstatovali, že nezasahuje do samotného jádra práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolila vláda racionální a nikoliv svévolné prostředky.

Takzvaná karenční doba, tedy právě první tři dny, kdy nemocný nedostává od státu žádné peníze, je podle poslanců ČSSD v rozporu s právem občana na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Toto právo člověku zajišťuje Listina základních práv a svobod.

Sociální demokraté se navíc ve stížnosti opírali i o to, že v roce 2008 již jednou Ústavní soud karenční dobu na základě jiné stížnosti zrušil. To také ČSSD nyní požadovala.

Podobně ČSSD napadla i systém nemocenské, kdy se snižuje výše nemocenského u déletrvajících nemocí na 60 procent denního vyměřovacího základu mzdy. Původně platilo 66 procent od 31. do 60. dne nemocenské a 72 procent od 61. dne. I tady sociální demokraté poukazovali na to, že není dosaženo přiměřeného hmotného zabezpečení.

Odlišné stanovisko k výroku Ústavního soudu si vyhradil Jan Musil, odlišné stanovisko k odůvodnění uplatnil Pavel Holländer.